Aplikace minerálních a statkových hnojiv do půdy zaznamenala v poslední době značnou redukci. Aplikace především fosforečných a draselných hnojiv se dnes nachází na úrovni přelomu 50. a 60. let 20. stol. (10,8 kg K2O/ha a 13,6 kg P2O5/ha). Dostatečný příjem živin a vyrovnaná výživa je základem růstu a tvorby vysokých a kvalitních výnosů. Výživa v celém komplexu agrotechnologických opatření pěstování ozimé pšenice významně ovlivňuje nejen výnos zrna, ale i její kvalitu.
Při základním hnojení ozimé pšenice musíme zohlednit agrochemické vlastnosti půdy a respektovat specifické požadavky jednotlivých odrůd na výživu. Ozimou pšenici řadíme mezi plodiny se střední potřebou živin. Významnou úlohu pro zajištění optimálního růstu a vývoje pšenice v podzimním období má obsah přístupných živin v půdě. Při nedostatku živin jsou špatně odnožené rostliny při silnějších zimách často poškozené. V podzimním období přijímají rostliny ozimé pšenice relativně málo živin a přes zimu se jejich příjem úplně zastavuje.
Tyto informace uvádí v červencovém vydání časopisu Úroda Ing. Eva Kunzová, CSc., a kolektiv z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i. V článku se podrobněji zabývají hnojením dusíkem, fosforem a draslíkem.*
