Výsledek studie vědců vedených Krishnou Niyogim z University of California v Berkeley a Stephenem Longem působícím na University of Illinois a na University of Lancaster ukazuje možnost, jak zvýšit výnos plodin.
Přiblížil ji prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v článku v Úrodě č. 1/2017. Pro průlomový objev využili vědci přirozené rezervy ve fotosyntéze, kterou představuje tzv. nefotochemické zhášení označované také jako NPQ (non photo chemical quenching). Jeho prostřednictvím se rostlina chrání před škodlivými účinky nadbytku slunečního záření. Za jasného dne nevyužívají rostliny všechny světelné fotony k proměně oxidu uhličitého a vody na cukry, protože by mohlo dojít k poškození chloroplastů a listů. Části fotonů se rostliny bez užitku zbavují v podobě tepla. Pokud sluneční svit ochabne, např. když se nebe zatáhne mraky, dokáže rostlina tento ochranný štít vypnout a se světlem pak nakládá podstatně hospodárněji. Ochrana před nadměrným slunečním zářením nastupuje u rostlin během několika minut. Její vypínání při úbytku světla je podstatně zdlouhavější, táhne se minimálně půlhodinu a někdy je NPQ patrné i celé hodiny poté, co intenzita světla poklesla. Long, Niyogi a jejich spolupracovníci se úspěšně pokusili vypínání ochranného režimu urychlit. Výsledkem kromě jiného bylo, že na pokusných polích University of Illinois vytvářely geneticky modifikované tabáky až o pětinu více sušiny než rostliny s neupravenou dědičnou informací. Jak se stejná změna regulace NPQ projeví ve zvýšení výnosů modifikovaných plodin, zatím není jisté, ale již se pracuje na rýži a kukuřici. Výsledky experimentů mezinárodního týmu otiskl prestižní vědecký časopis Science.*
