V půdním prostředí jsou druhy Trichoderma schopny konkurovat patogenům jak osidlováním ekologické niky, tak i čerpáním živin z okolí. Trichoderma svou schopností kolonizovat kořenový systém zlepšuje jejich zdravotní stav a vytváří symbiotické vztahy s kořenovým systémem.
Pokus s využitím této mykopararitické houby k potlačení výskytu strupovitosti brambor popisují autoři pod vedením doc. Ing. Jiřího Diviše, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v článku, který vyšel v Úrodě č. 1/2017. Pokus založili v roce 2015 na stanovišti Vyklantice, kde se pravidelně vyskytuje patogen S. scabies způsobující aktinobakteriální obecnou strupovitost. Pro vlastní pokus byla zvolena odrůda Agria (certifikovaná sadba kategorie A), která je náchylná je k napadení aktinomycetovou obecnou strupovitostí. Pro moření sadby byly použity dva kmeny mykoparazitické houby T. virens a jeden kmen druhu T. atroviride, uvádějí autoři.
V roce 2015 byl obecně u brambor zaznamenán nižší rozsah napadení hlíz obecnou strupovitostí. To se také projevilo na nižších rozdílech v rozsahu napadení strupovitostí mezi nemořenou a mořenou sadbou. Přesto je z jednoletých výsledků možné uvést, že moření sadby brambor houbami rodu Trichoderma se pozitivně projevilo snížením napadení hlíz obecnou strupovitostí a tyto houby je možné využít jako biologickou cestu k omezení výskytu tohoto patogenu. Moření sadby houbami rodu Trichoderma může mít podle autorů významný potenciál v ochraně brambor zejména v ekologickém zemědělství. Výhodou hub je to, že jsou schopny se v půdě uchytit a kolonizovat prostředí, a tím preventivně chránit plodiny proti půdním patogenům, uzavírají.*
