Více způsoby škodí zavíječ kukuřičný na porostech kukuřice. Ta v posledních letech zaujímá větší podíl v osevních sledech a oproti minulosti se využívá značná část pro bioplynové stanice.
Ochranou proti tomuto škůdci se zabývá spolu s dalšími autory Ing. Pavel Kolařík (Zemědělský výzkum spol. s r. o.) v článku, který vyšel v Úrodě č. 7/2016. Kromě jiného konstatují, že škodlivost zavíječe lze rozdělit na přímou a nepřímou. Housenky způsobují přímé škody – poškozují dřeň stébel a palice, způsobují lámání rostlin. Nepřímé škody (výlezové otvory) slouží jako vstupní brána pro houbové patogeny, převážně různé druhy hub rodu Fusarium. Dochází tak ke kontaminaci sklizeného produktu toxickými metabolity – mykotoxiny. Tyto látky jsou velmi odolné a z potravního řetězce nejdou prakticky žádným způsobem odstranit.
Autoři konstatují, že možností ochrany je více, lze je rozdělit na agrotechnické, chemické, biologické a genetické. Mezi agrotechnické způsoby patří dodržování osevních postupů s maximálním počtem pěstování kukuřice dva roky po sobě, sklizeň kukuřice s co nejmenším strništěm, likvidace posklizňových zbytků (mulčování, drcení a hluboká orba), organická hmota v půdě a obecně dobrý stav půdy. Z hlediska biologických metod ochrany je známa aplikace přípravků na bázi preparátů obsahujících parazitoida rodu Trichogramma. K dispozici jsou také hybridy GM kukuřice s vloženým genem bakterie Bacillus thuringiensis. Z registrovaných přípravků k regulaci početnosti zavíječe jsou na trhu pyretroidy Decis Mega v dávce 0,2–0,25 l/ha, Decis Protech v dávce 0,6–0,75 l/ha, Karate Zeon 5 CS v dávce 0,25 l/ha, Vaztak Active v dávce 0,6 l/ha, Alfamethrin ME v dávce 0,6 l/ha, dále přípravek Integro v dávce 0,5–0,7 l/ha a také přípravky Steward, Stocker či Explicit Plus (účinná látka indoxacarb) v dávkách 0,125 kg/ha. Nově lze použít přípravek Coragen 20 SC v dávce 0,1 l/ha a Ampligo v dávce 0,2 l/ha. Článek se podrobně zabývá vhodnými termíny aplikace a dalšími záležitostmi.
