
Výběr hybridu se provádí se značným předstihem a je samozřejmě velmi složité odhadnout, jaký bude vývoj počasí během vegetační doby pěstované kukuřice. Tomuto riziku, spojenému s nevyzpytatelností počasí, je možné předejít výběrem osvědčených hybridů z hlediska jistoty ve výnosu, ale i v dozrávání v době silážování.
V roce 2025 byla uskutečněna ve Výzkumném ústavu živočišné výroby, v. v. i., provozní testace kvantitativních a kvalitativních parametrů vybraných hybridů kukuřice od firmy Pioneer. V testaci byly zařazeny hybridy, které jsou dlouhodobě v nabídce osiv firmy Pioneer P8317 (FAO 250) a P9967 (FAO 320) a také dvě novinky v sortimentu P82703 (FAO 250) a P87139 (FAO 280). Agrotechnika byla následující: předplodina hrách setý, hnojení: na podzim 40 t hnoje na hektar, dále pak byl při setí „pod patu“ použit Amofos (52 % P a 12 % N; 150 kg/ha). Dne 15. 5. 2025 byl postřikem aplikován bór (0,5 l/ha), zinek (0,4 l/ha) a herbicidy Mister power (1 l/ha) a Major (0,3 l/ha) a dále dne 4. 6. 2025 Principal Forte (0,48 kg/ha) a Šaman (0,4 l/ha).
V celkové hmotnosti rostliny vynikal hybrid P9967, který také dosáhl číselně nejvyšší hmotnosti palice, a to 160 g. U tohoto hybridu byl také zjištěn nejvyšší počet zrn v klasu. Asi nejdůležitějšími parametry jsou výnos celkové hmoty v čerstvém stavu a sušině (tabulka 1). V těchto parametrech vynikal zejména hybrid P9967, následován hybridem P8317. Nové hybridy v těchto parametrech dosáhly významně nižších hodnot. V hodnocení výnosových parametrů jsme se také zaměřili na výnos klasů jak v čerstvém, tak suchém stavu. I zde vynikal hybrid P9967, i když v sušině dosáhl téměř stejné hodnoty i hybrid P8317.
Obsah organické hmoty byl nejvyšší u hybridu P87139, obsah dusíkatých látek byl vyšší u nových hybridů oproti hybridům starším (tabulka 2). Obsah vlákniny byl výrazně nižší u nového hybridu P87139, který měl zároveň výrazně vyšší obsah škrobu, a to v porovnání se všemi ostatními hybridy. Posouzení produkčního potenciálu bylo uskutečněno na základě potenciálního výnosu mléka, škrobu a metanu na sušinu řezanky a hektar.
Hybrid P87139 dosáhl vyšší produkce mléka na kilogram, respektive tunu sušiny, v porovnání s hybridy P8317 a P9967. Hybrid P82703 dosáhl nejvyšší produkce metanu na kilogram sušiny. Výnos škrobu na hektar byl srovnatelný mezi hybridy P87139 a P9967. Ostatní hybridy měly výnos škrobu výrazně nižší. Z pohledu výnosu mléka na hektar byl opět nejvyšší výnos u hybridu P9967, následován hybridem P8317. U výnosu metanu na hektar byl srovnatelný mezi hybridy P9967 a P8317 (i když numericky vyšší pro prvně jmenovaný) a průkazně vyšší oproti hybridům P82703 a P87139.
Závěrem lze konstatovat, že celkově nejvýnosnějším hybridem, z námi testovaných, byl hybrid P9967 (FAO 320), který těžil zejména z velkého habitu rostlin, díky němuž měl nejvyšší výnos řezanky (v čerstvé hmotě i sušině) a také samotných klasů. Výrazně nezaostal ani v obsahu škrobu, takže celkově vykazoval nejvyšší výnosy škrobu, mléka i metanu na hektar. Hybrid P87139 (FAO 280) obsahoval nejvíce škrobu v řezance, současně s nižším obsahem vlákniny. Díky tomu vykazoval nejvyšší výnos mléka na tunu sušiny řezanky a byl také srovnatelný ve výnosu škrobu na hektar s hybridem P9967. Hybrid P82703 (FAO 250) dosahoval většinou průměrných hodnot, nicméně byla u něj zjištěna nejvyšší produkce metanu na kilogram sušiny řezanky. Hybrid P8317 (FAO 250) byl ve výnosových parametrech výkonnější než hybridy P82703 a P87139, ale nedosáhl hodnot hybridu P9967, nicméně vykazoval číselně nejvyšších hodnot stravitelnosti živin.*
Ing. Petra Kubelková, Ph.D.
Ing. Filio Jančík, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Tab. 1 – Výnosové parametry a produkční potenciál testovaných hybridů kukuřice
| P8317 | P82703 | P87139 | P9967 | |
|---|---|---|---|---|
| Výnosové parametry | ||||
| Výnos čerstvé hmoty (t/ha) | 75ab | 65bc | 57c | 89a |
| Výnos sušiny (t/ha) | 28a | 21b | 22b | 32a |
| Výnos klasů v čerstvém stavu (t/ha) | 30b | 27bc | 24c | 36a |
| Výnos klasů v sušině (t/ha) | 17ab | 15b | 12c | 18a |
| Produkční potenciál | ||||
| Mléko na tunu (kg/t sušiny) | 1582b | 1619ab | 1714a | 1558b |
| Metan (l/kg sušiny) | 330b | 353a | 323b | 323b |
| Mléko na hektar (kg/ha) | 43968b | 33189d | 38064c | 49078a |
| Metan (m3/ha) | 9162a | 7240b | 7169b | 10180a |
| Škrob na hektar (t/ha) | 7,6b | 5,8c | 10,4a | 10,8a |
| Poznámka: abcd – hodnoty v řádku s různými písmeny se statisticky průkazně liší (P < 0,05). | ||||
Tab. 2 – Chemické složení a stravitelnost řezanky kukuřice testovaných hybridů
| P8317 | P82703 | P87139 | P9967 | |
|---|---|---|---|---|
| Chemické složení | ||||
| Sušina (%) | 37 | 32 | 39 | 35 |
| Vláknina (% sušiny) | 21a | 20a | 14b | 23a |
| Dusíkaté látky (% sušiny) | 6,6c | 8,1a | 7,2b | 6,7c |
| Škrob (% sušiny) | 27d | 28c | 47a | 34b |
| Stravitelnost | ||||
| Stravitelnost organické hmoty (%) | 87 | 84 | 85 | 84 |
| Stravitelnost neutrálně detergentní vlákniny (%) | 76 | 71 | 66 | 72 |
| Poznámka: abc – hodnoty v řádku s různými písmeny se statisticky průkazně liší (P < 0,05). | ||||

Hybrid P87139 (FAO 280) s výrazně vyšším obsahem škrobu (Foto archiv firmy)

Nejvyšší hektarový výnos mléka zaznamenal hybrid P9967 (FAO 320) (Foto archiv firmy)

P8317 (FAO 250) a P9967 (FAO 320) s nejvyšší produkcí metanu (Foto archiv firmy)