Vývoj ekonomiky pšenice v kontextu globálních krizí

Článek (Úroda 8/2026) Ing. Zdeňky Náglové, Ph.D., a Ing. Marcely Mackové z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Praha analyzuje a porovnává vývoj ekonomiky pěstování ozimé pšenice v České republice, Německu, Polsku a Maďarsku v období let 2019–2024. K mezinárodní komparaci byla využita data ze sítě agri benchmark Cash Crop, která pracují s konceptem tzv. typických farem reprezentujících běžné produkční podmínky v daných regionech. Článek hodnotí dopady pandemie COVID-19, válečného konfliktu na Ukrajině a energetické krize na nákladovou strukturu a tržby.

Co analýza ukázala?

Analýza ekonomických dat v letech 2019–2024 potvrdila, že pěstování ozimé pšenice ve vybraných státech střední Evropy prošlo obdobím mimořádné nestability, pro které byl určující zejména asynchronní vývoj tržeb a nákladů. Klíčovým zlomem se stal rok 2022, kdy válečný konflikt na Ukrajině a energetická krize vyvolaly extrémní šok v cenách hnojiv a energií. Zatímco tržby díky rekordním realizačním cenám pšenice kulminovaly u většiny zemí již v roce 2022, celkové ekonomické náklady dosáhly svého vrcholu kvůli setrvačnosti cen vstupů až s ročním zpožděním v roce 2023. Tento časový nesoulad vedl v roce 2023 k propadu ziskovosti, kdy se řada sledovaných zemí bez započtení podpor ocitla v ekonomické ztrátě. Přestože se tržní prostředí v roce 2024 začalo částečně stabilizovat, celková nákladová hladina zůstala i nadále výrazně vyšší než v předkrizovém roce 2019. Pro budoucí konkurenceschopnost bude proto zásadní nejen budoucí vývoj tržních cen, ale i efektivita využívání nákladných vstupů a technologií, uvádějí autorky článku.*

Více informací naleznete v příloze časopisu Úroda – příloha Pšenice (8/2026).

Úvodní fotografie: Struktura ekonomického výsledku v zemědělské produkci