Mšice jsou důležitým škůdcem množitelských porostů brambor, neboť jsou rozhodujícími přenašeči bramborových virů. Zvládnutí ochrany proti nim, zvláště při jejich vysokém náletu do porostů, často rozhoduje o výsledku produkce viruprosté sadby v daném roce.
Nejdůležitějšími viry brambor, které přenáší, jsou:
Ačkoliv se můžeme v porostu brambor setkat s desítkami druhů mšic, pro přenos nejdůležitějších virů jsou rozhodující tři druhy. Jedná se především o mšici broskvoňovou (Myzus persicae) a mšici řešetlákovou (Aphis nasturtii), které přenášejí všechny důležité viry. Důležitou roli v přenosu viru Y a viru svinutky hraje také mšice chmelová (Phorodon humuli).
Z hlediska možnosti ochrany proti přenašečům virových chorob v ČR jde o kombinaci preventivních opatřeních a chemické ochrany. Přímým opatřením pro omezení výskytu mšic v porostech brambor a tím i omezení přenosu virů je v ČR použití insekticidů. Pro přenos neperzistentních virů (především PVY), kdy mšice může virus přenášet prakticky okamžitě po jeho nasátí, je důležité, aby použitý insekticid byl razantní s okamžitým nástupem účinku a eliminoval přenašeče ihned po náletu do porostu. Tyto přípravky ale po restrikci řady nejúčinnějších insekticidů, kde byla dokonce možnost moření sadby (Moncerten G, imidacloprid, pencycuron) nebo postřikové, jako byly například Biscaya 240 OD (thiacloprid), Actara 25 WG (thiometoxam) nebo Proteus 110 OD (thiacloprid, deltamethrin), v registru přípravků v současné době chybí. Nově registrované přípravky většinou dosahují poměrně dobré účinnosti na hranici 90 %, ale zpravidla až po několika dnech, což je dostatečné pouze pro přenos perzistentních virů, jako je virová svinutka bramboru (PLRV), kdy se mšice stávají vironosné až po určité době a prodělání určité vývojové fáze v těle přenašeče. Praktickým problémem u těchto přípravků je relativně nižší účinnost proti mandelince bramborové, kdy při vyšším tlaku tohoto škůdce je nutné aplikovat účinné přípravky registrované přímo proti mandelince bramborové, což dříve nebylo nutné a vlastně zvyšuje zatížení pozemku více aplikacemi insekticidů.
V současné době je proti mšicím registrováno celkem 24 insekticidů z pěti chemických skupin a jedna základní látka. Z toho je 20 přípravků, kde účinná látka je ze skupiny pyretroidů, a dále po jednom přípravku ze skupin karbamáty, inhibitory biosyntézy lipidů, neonikotinoidy a nově od letošního roku butenolidy. Ačkoliv se na první podhled zdá, že počet insekticidů je dostatečný, je nutné si uvědomit, že aplikace pyretroidů a karbamátů, vzhledem k rozšíření rezistentních populací mšic k těmto účinným látkám, je neúčinná. Z praktického hlediska nám tudíž zbývají pro využití proti přenašečům virových chorob pouze tři přípravky, a to Movento 100 SC, Mospilan MIZU 120 SL a nově Sivanto Energy. Tyto přípravky jsou navíc omezeny počtem aplikací. Z uvedeného vyplývá, že v současné době přímá ochrana množitelských porostů proti mšicím je velmi komplikovaná a sortiment účinných registrovaných přípravků, z nichž poslední dva se podařilo zaregistrovat alespoň v rámci menšinového použití, je zcela nedostatečný.
Výsledky letošních pokusů potvrdily, že jako vhodné pro ošetření množitelských porostů brambor proti mšicím s ohledem na antirezistentní strategii jsou pouze přípravky Mospilan MIZU 120 SL, Sivanto Energy a Movento 100 SC. Dále bylo potvrzeno, že při souběžném průměrném výskytu mandelinky bramborové a potřebném zásahu i proti tomuto škůdci, je vhodné aplikovat buď přípravek Sivanto Energy nebo v případě, že se nevyskytují rezistentní populace tohoto škůdce, přípravek Mospilan 120 SL.
Z výsledků je také zřejmé, že v ČR zásadně chybí registrace minerálních olejů, které mají v řadě bramborářsky vyspělých zemích své nezastupitelné místo v ochraně množitelských porostů.
Z hlediska podpůrných opatření se jeví využití slaměného mulče jako vhodná cesta k omezení virových chorob, zvláště u citlivých odrůd. V některých zemích (např. Francie) se již toto opatření začalo využívat ve značném měřítku.
Tyto a další informace přináší článek (Úroda 10/2024) Ing. Petra Doležala, Ph.D., z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod, s. r. o., a dalšího kolektivu autorů.*
Úvodní fotografie: Vysoký výskyt okřídlených a neokřídlených stadií mšic Foto Petr Doležal
