Nádorovitost kořenů brukvovitých je choroba, která se projevuje tvorbou novotvarů – nádorů na kořenech těchto rostlin. Patogen Plasmodiophora brassicae Wor. je původce choroby, jenž se nevyhýbá ani řepce olejce. Historicky se choroba vyskytovala zejména na zelí a další brukvovité zelenině.
S větším rozvojem pěstování řepky se patogen rozšířil i na tuto plodinu a větší problémy začal způsobovat již okolo roku 2011. Vzbudil tak pozornost vědců i zemědělců zejména v severních Čechách a na severní Moravě. Rozvoje tato choroba zaznamenává postupně ve všech regionech ČR, protože mikroskopické spory (3–4 µm), kterými se patogen v půdě šíří, mají dlouhou životnost (až 20 let). Odhadem je tak patogenem zamořeno zhruba 8155 ha (5,3 %) půdy u členů Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) a toto číslo neustále narůstá vzhledem k výborným schopnostem patogenu šířit se vodou, větrem, na zemědělských strojích a podobně, uvádí spolu s dalšími autory v článku v Úrodě č. 8/2024 Mgr. Veronika Konradyová, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze.
Společné pokusy
Katedra ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) ve spolupráci s agronomickou službou Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) s začala patogen monitorovat a zkoušet možnosti ochrany. Již po jedenácté byly realizovány pokusy s odrůdami řepky rezistentními vůči Plasmodiophora brassicea na pozemcích zamořených tímto patogenem. Odrůdy deklarované distributory jako rezistentní se totiž ukázaly jako zatím jediný možný způsob řešení problému, jelikož chemická ochrana je možná spíše na menších plochách. Registrován je přípravek Basamid granulát s účinnou látkou Dazomet. Doporučená dávka je 500 kg/ha (jednou za tři roky) – zapravit do půdy před setím. Je také množné na větších plochách použít dusíkaté vápno. Dobré účinnosti bylo dosaženo až při dávkách 0,8–1 t/ha, což představuje vysoké náklady a vysokou dávku dusíku do půdy, shrnuje autorka. V závěru textu konstatuje, že testované rezistentní odrůdy jsou již šlechtitelsky dál než jejich předchůdci a obsahují i další druhy rezistence, například proti fómovému černání nebo proti viru žloutenky vodnice (TuYV), mají lepší olejnatost a odolnost vůči pukání šešulí. Jak je z pokusů patrné, mohou konkurovat i běžným hybridním odrůdám, které poskytují velké výnosy.*
Úvodní snímek:
Nádory na napadením pozemku na podzim, vlivem vlhka dochází k jejich rozkladu a uvolňování spor P. brassicae
do půdy Foto Veronika Konradyová