O šetrnějších možnostech hospodaření na půdě se hovořilo na druhé Velké konferenci regenerativního zemědělství, kterou uspořádala společnost SOUFFLET AGRO a. s. O svoje zkušenosti se podělili jednak hosté z Francie, jednak tuzemští zemědělci, kteří tyto postupy již nějakou dobu používají. Hovořilo se také o nabídce vhodné mechanizace nebo směsech doprovodných plodin.
Ing. Ľuboš Šulan, ředitel společnosti Soufflet Agro, připomněl, že patří do francouzské skupiny, takže mají možnost čerpat know how od svých kolegů, kteří se regenerativním zemědělstvím zabývají už delší dobu. I když je Soufflet Agro v ČR známo hlavně v oblast konvenčního zemědělství, tak se již dekádu zabývají udržitelným zemědělství, jde hlavně o program Soilteq. Dodal, že připravují další možnosti, které lidem umožní seznámit se s těmito postupy. Soufflet Agro patří pod Invivo Group a tato skupina je zemědělským partnerem konsorcia FerigHy. Ta má ambici v horizontu dvou roků vyrábět hlavně dusíkatá hnojiva s minimální uhlíkovou stopou. Klíčem bude výroba vodíku elektrolýzou z vody, pro kterou se budou využívat hlavně obnovitelné zdroje energie, uvedl Ing. Šulan. InVivo pak plánuje, že bude v roce 2035 předním francouzským distributorem zelených hnojiv.
Francouzský poradce pro rostlinnou výrobu a agronomii Antonio Pereira se se podělil o zkušenosti s regenerativním zemědělstvím, zabývá se jím přes deset let. Kromě jiného také ukázala, jakých průměrných výnosů dosahují v jejich oblasti u různě hluboké půdy (vápenato-jilovité). U pšenice se pohybovali v rozmezí 4,5–6 t/ha, u řepky 2,2–3,5 t/ha. Připomněl hlavní zásady regenerativního zemědělství: méně zpracovaná nebo nezpracovaná půda, stálý pokryv a rozmanitý osevní postup. Základním principem úspěchu je setí meziplodin těsně po sklizni. Podělil se také o rozdělení vhodných letních meziplodin podle podmínek oblasti. Do suché a teplé se hodí například chia, mastňák nebo proso Moha (Setaria italica, bér italský). Dodal že letos a loni je finanční situace jejich zemědělců velmi složitá.
Francouzský zemědělec Gaëtan Bouchot ukázala historický osevní postup na jejich farmě, kdy celou plochu orali, slámu pálili a měli osevní postup se dvěma plodinami (řepka/pšenice; kukuřice/pšenice). V současné době má 480 ha a 95 % plochy je obhospodařováno formou regenerativního zemědělství. Věří, že půdní život je klíčový pro budoucnost zemědělství a životního prostředí. O svoje zkušenosti se podělil také Ing. Josef Čejka, hlavní agronom v ZD Dolní Újezd, který má víceleté zkušenostmi s meziplodinami a půdoochrannými technologiemi, osvědčilo se jim například setí máku s ovsem, který působí protierozně a do určité míry hlavní plodinu chrání.*
Úvodní snímek: Ing. Ľuboš Šulan uvítal hosty konference Foto David Bouma
