Jarní hnojení dusíkem by nemělo být stanovováno paušálně, s odůvodněním že „posledních 20 let to dobře funguje“, nebo podle toho, jak hnojí soused. Jak však nejlépe postupovat, aby hnojení dusíkem bylo nejefektivnější a přineslo dobrý výnos i kvalitu produkce? Významně pomůže vyhodnocení průběhu počasí a souvislostí s vývojem rostlin. U ozimé pšenice, na rozdíl od jiných plodin, je pak možné aplikaci dusíkatých hnojiv lépe načasovat či vybrat nejvhodnější formu dusíku.
Tématem se v Zemědělci č. 8/2024 zabývá Ing. Jindřich Černý, Ph.D., který působí na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že ozimá pšenice je v České republice stále nejrozšířenější plodinou. Její výměra dosahuje (v některých letech i mírně přesahuje) 800 tis. ha. Za posledních deset let byla pouze dvakrát sklízena nižší výměra než 750 tis. ha, a to v roce 2012, kdy některé porosty během zimy 2011/2012 vymrzly a pak až v roce 2021, kdy vlivem předchozího mokrého podzimu nebylo možné na zamokřených pozemcích pšenici vysévat.
Během většiny předchozích ročníků byly obvykle podmínky pro pěstování ozimé pšenice dobré a dosahované výnosy odpovídaly produkčním možnostem jednotlivých stanovišť. I přes určitou výnosovou plasticitu a její autoregulační schopnost však bývají výnosy ozimé pšenice variabilní, a to v rámci jednoho zemědělského podniku a často také v rámci jednoho pozemku. Soubor faktorů, které se na produkční schopnosti ozimých pšenic podílí, je celkem rozsáhlý. Značný vliv má pochopitelně odrůda a její správný výběr podle podmínek stanoviště. Samotné stanovištní podmínky mají na dosažení výnosového potenciálu příslušné odrůdy značný podíl. Důležitou roli hrají půdní podmínky (půdní druh, typ, hloubka půdy, půdní struktura, mineralizační potenciál půdy, vododržnost, hodnota pH, obsah živin v půdě apod.). V rámci stanoviště se pak také jedná o klimatické a meteorologické vlivy, jako jsou srážky a teplota, a to jak předpokládané (např. podle dlouhodobých normálů), tak aktuální. Dlouhodobé údaje známe ze statistik či monitoringu (záznamů) agronomů a jsou důležité například pro doporučení výběru vhodné odrůdy (např. její ranosti, jakosti apod.). Aktuální průběh počasí je zatím možno předpovídat pouze krátkodobě, přitom má však značný vliv na růst a vývin rostlin, dynamiku odběru živin, fyziologické procesy v rostlinách, transport asimilátů do semen. Ve výsledku se pak značnou měrou podílí jak na výnosu, tak na kvalitě produkce.*
Úvodní foto: Rostliny ozimé pšenice zatím málo odnožovaly, kořenový systém je většinou slabší a zatím není aktivní; polní pokus na černozemi, Praha-Suchdol Foto Jindřich Černý
