V poslední listopadové dekádě inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) postupně ukončili svá pozorování škodlivých organismů v porostech ozimých plodin. V současnosti probíhají pozorování pouze hraboše polního, který letos po čtyřech letech zažívá svůj populační boom na Moravě a s velkou pravděpodobností se bude jeho gradace přesouvat příští rok i do Čech. Informaci přináší Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ.
Stav ozimých plodin se podle portálu ještě před sněhovou nadílkou pohyboval v závislosti na agrotechnice a regionu od dobře zapojených až po porosty slabší. V porostech obilnin se v polovině listopadu objevily poměrně silné výskyty padlí travního, ostatní choroby zůstaly na slabé úrovni, včetně přenašečů viróz, jejichž intenzita poklesla s poklesem teplot. Výskyt škodlivých organismů v osevech ozimé řepky se pohyboval před vstupem do bílé zimy od silnějších výskytů symptomů fomového černání stonků řepky a padlí, po slabé či nulové výskyty plísně brukvovitých. Z hmyzích škůdců bylo možné v porostech nalézt během podzimu lokálně vyšší výskyty pilatky řepkové nebo zápředníčka polního, plošně byly potvrzeny silnější výskyty mšic, které byly již koncem sezóny značně napadány přirozenými nepřáteli.
Inspektoři ÚKZÚZ v letošním roce provedli ve všech plodinách více než 81 088 pozorování. Z nich bylo přes 50 000 pozorování provedeno v obilninách a řepce, z toho zhruba 4200 pozorování bylo věnováno hraboši polnímu. Letošnímu roku dominovali původci chorob, které podpořil vlhký průběh jara. Z chorob obilnin se objevovaly ve vysoké míře padlí, septoriové skvrnitosti a choroby pat stébel, v ječmeni padlí a listové skvrnitosti. V porostech ozimé řepky škodili významně stonkoví krytonosci a dřepčík olejkový. Mšice na podzim napadaly převážně špatně nebo pozdě založené porosty a také ty, které neprospívaly v důsledku stresových podmínek. Jarní ošetření proti blýskáčku řepkovému se muselo opakovat díky rozvleklé době kvetení, jež bylo způsobeno přetrváváním nízkých teplot v průběhu dubna a první polovině května. Výskyt napadení bílou hnilobou řepky byl nižší než v roce 2022. V bramborách byl problém se škodlivými výskyty alternariové skvrnitosti a později i plísně bramborové, jejíž šíření podpořil vlhký průběh počasí v srpnu. Stejně tak tomu bylo i s cerkosporovou skvrnitostí řepy, která se v porostu rychle šířila od konce srpna. Ovocné dřeviny trápily především jarní mrazíky, mšice a obaleči. Díky vlhkému a chladnému jaru se objevovaly silné výskyty rzi hrušňové. Tam, kde byla podceněna ochrana proti strupovitosti jádrovin, bylo zaznamenáno silné napadení. Letos se nejenom na moravských, ale i v českých vinicích, vyskytovala často plíseň a padlí révy. Silné výskyty podpořily hojné srážky, které přišly v druhé polovině srpna, bilancuje zpráva RL portálu.
Aktuality o tom, co se děje na polích, v sadech, vinicích i ve chmelnicích bude Rostlinolékařský portál přinášet i příští rok.*
