Kukuřice patří mezi naše nejdůležitější plodiny využívané pro krmení hospodářských zvířat. Žádná jiná plodina nevyužívá efektivněji sluneční svit. Kukuřice je naší nejpěstovanější pícninou na orné půdě. Podle Českého statistického úřadu bylo v roce 2021 touto plodinou oseto 228,5 tis. ha.
V současné době je vyšlechtěna široká škála hybridů od velmi nízkého čísla FAO 130 (snášejí dobře chlad, jsou dostatečně rané a umožňují pěstování kukuřice do nadmořské výšky kolem 500 m) až po vysoké č. FAO nad 400 vhodných do našich nejteplejších oblastí. Hlavním produktem kukuřice je siláž, která je nepostradatelnou součástí krmných dávek především pro skot. Tématem se v Úrodě č. 9/2023 zabývá Ing. Yvona Tyrolová z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., Praha-Uhříněves.
Autorka připomíná, že kukuřičná siláž je ceněna pro vysoký obsah škrobu, který je zdrojem energie, i pro obsah vlákniny. Obrovskou výhodou pěstování kukuřice je dosažení nejvyššího podílu sušiny a energie na jeden hektar. V kombinaci s relativně dobrou silážovatelností je to i jeden z důvodů, proč je tato plodina ve velké míře využívána také bioplynovými stanicemi.
Kukuřičná siláž tvoří přibližně polovinu krmné dávky. Proto je třeba dbát na její kvalitu. Kukuřice se silážuje buď celá s různou délkou strniště, přičemž čím je strniště vyšší, tím je silážovaná hmota energeticky bohatší, nebo další možností je dělená sklizeň metodou LKS (Lieschen-Kolben-Schrot – sklizeň klasu s listeny), vlhkého zrna a zralého zrna.
Velmi důležitá je při výrobě siláže zvolená délka řezanky, která významně ovlivňuje činnost bachoru a fermentační procesy v něm. Za optimální délku je považováno 20–25 mm při uplatnění funkčních mačkacích válců (systém corn cracker), které zajišťují mechanické narušení zrna. Pak může dojít k bakteriálnímu a enzymatickému trávení škrobu.
Kukuřice není pro zvířata důležitá kvůli obsahu dusíkatých látek. Existuje řada plodin, které jsou bohatší na tuto živinu. U kukuřice je významný obsah energie. Zdrojem energie je škrob, cukry a vláknina. Kukuřice je tvořena dvěma částmi, a to klasem a zeleným zbytkem rostliny. S postupujícím stupněm zralosti kukuřice se zvyšuje podíl klasu. Se zráním zrna narůstá obsah škrobu. Z hlediska produkce kvalitní siláže je rozhodující podíl klasu, v kterém je obsaženo až 65 % živin. Obsah živin samozřejmě záleží na vegetační fázi sklizně. Toto platí ve standardních letech. Památný zůstane rok 2015, kdy prakticky celoplošně zasáhlo Českou republiku do té doby nevídané sucho. U kukuřice došlo k předčasnému ukončení vegetace. Zrno nebylo dovyvinuto, někde zůstaly klasy v paždí listů. Obsah škrobu byl v těchto silážích minimální. V dalších letech se na mnoha místech situace znovu opakovala.*
