Fytopatogenní houby listů ozimé pšenice a vliv sucha

Pokus Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., s vyšší a nižší intenzitou pěstování (bez fungicidu) ozimé pšenice byl založen na dvou lokalitách – v Praze-Ruzyni a v Chrášťanech u Rakovníka. Do pokusu byly zařazeny odrůdy ozimé pšenice Adina, Askaban, Asory, Campesino, RGT Depot, KWS Elementary, LG Absalon, Lorien, RGT Ritter, Skif, SU Tarroca a Tobak.

Vysoké teploty provázejí dlouhodobé sucho, které je nepříznivé pro růst fytopatogenních hub. Projevilo se to i na výsledcích Ing. Radka Vavery, Ph.D., a RNDr. Josefa Hýska, CSc., z VÚRV při zkoumání napadení při vyšší a nižší intenzitě pěstování ozimé pšenice v sezóně 2021–2022. Výskyt hlavní současné fytopatogenní houby Drechslera tritici-repentis (Pyrenophora tritici-repentis) byl velmi nízký (od 5 % napadené plochy listů u odrůdy Tobak až k nulovým hodnotám u vyšší a nižší intenzity většiny odrůd).

Velmi slabý byl nejen výskyt houby Drechslera tritici-repentis, ale i houby působící pruhovitost listů pšenice – Cephalosporium gramineum (1 % napadené plochy listů), která se na lokalitě v Praze-Ruzyni nevyskytla vůbec. Rovněž velmi slabý byl výskyt rzí (Puccinia triticina) na obou lokalitách, uvádějí odborníci.

Více informací přináší prosincové vydání časopisu Úroda (12/2022).*