V současné době můžeme hovořit o tom, že na území České republiky žije více než 4000 druhů vyšších rostlin. Z tohoto počtu je více než 1000 druhů nepůvodních. Spousta nepůvodních druhů zdomácněla. Jde například o prastaré plevele, známé už z neolitu, které k nám byly zavlečeny spolu s pěstováním obilnin. Patří sem například koukol polní (Agrostemma githago), jílek mámivý (Lolium temulentum) nebo i chrpa polní (Centauera cyanus) a jiné, které se staly přirozenou součástí plevelového spektra agroekosystému.
Jiné druhy se naopak stávají invazivními, to znamená, že jejich další šíření je pokládáno z hlediska ovlivnění původní flory a ekonomických ztrát na produkci plodin za nežádoucí.
Mezi invazivní druhy plevelů patří i rostliny, které v minulosti byly také v našich podmínkách pěstovány jako pícniny. Jejich pěstování se v zemědělských systémech neosvědčilo a tyto druhy unikají mimo vliv samotného pěstitele, nejprve žijí na okrajích agroekosystémů, a jestliže jim to podmínky dovolí, unikají a šíří se na zemědělských pozemcích. V současnosti se jedná například o rukevník východní a čirok halabský. Tématem se v časopise Úroda (8/2022) zabývají Ing. Jan Štrobach s doc. Ing. Janem Mikulkou, CSc., z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně.
Rukevník východní (Bunias orientalis L.) jako dvouletý či vytrvalý plevel patří do čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Jedná se o poměrně mohutnou rostlinu s přímou lodyhou obvykle kolem 100 cm vysokou, která je v horní části bohatě větvená, lysá nebo s jednoduchými chlupy. Přízemní i lodyžní listy jsou řapíkaté, podlouhlé, lyrovité, nepravidelně peřenolaločné až peřenodílné. Květy jsou složeny v bohatá hroznovitá květenství, korunní lístky jsou bledě žluté. Plody jsou nepravidelně vejcovité, nepravidelně bradavkovitě hrbolkaté, 5–10 mm dlouhé a jsou zúžené v tlustý zobánek.
Čirok halabský (Sorghum halepsense L.) je vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých (Poaceae), který se díky své přizpůsobivosti jako urputný plevel rozšířil do mnohých oblastí. Kvůli významné vegetativní a generativní reprodukci je obtížně regulovatelný a vzhledem k invazivnímu šíření je považován za závažný plevel v 53 zemích světa v širokém spektru polních plodin.
Obecně lze podle autorů konstatovat, že s postupem doby se zvětšuje počet známých druhů plevelů. Vlivem působení člověka, globalizace, zrychlením přepravy, cestováním a dalších faktorů je přibývání plevelů rychlejší a rovnoměrnější, než bylo v historii. Změny druhového spektra plevelů jsou málo předvídatelné a mnohem dramatičtější.
Podrobné informace přináší srpnové vydání časopisu Úroda (8/2022).*
Tento web používá soubory cookie, abychom vám mohli poskytnout tu nejlepší možnou uživatelskou zkušenost. Informace o souborech cookie se ukládají ve vašem prohlížeči a plní funkce, jako je rozpoznání vás, když se vrátíte na naši webovou stránku, a pomáhají našemu týmu pochopit, které části webu jsou pro vás nejzajímavější a nejužitečnější.
Nezbytně nutné soubory cookies
Nezbytně nutný soubor cookie by měl být vždy povolen, abychom mohli uložit vaše preference nastavení souborů cookie.
Pokud tento soubor cookie zakážete, nebudeme moci uložit vaše preference. To znamená, že při každé návštěvě těchto webových stránek budete muset soubory cookies znovu povolit nebo zakázat.
Analytické soubory cookie
Tyto soubory cookie nám umožňují počítat návštěvy a provoz, abychom měli přehled o tom, které stránky jsou nejoblíbenější a jak se na našem webu návštěvníci pohybují. Veškeré informace, které tyto soubory cookie shromažďují, jsou agregované, a tedy anonymní.
Povolte prosím nejprve nezbytně nutné soubory cookies, abychom mohli uložit vaše preference!