Firma Ing. Jaromír Šimonek Dvůr Lobeč má dlouhou historii, která začala už za Rakouska-Uherska. V současné době obhospodařuje 620 ha zemědělské půdy a 2000 ha lesa nedaleko Kokořína. Kromě zemědělství se zabývá i lesnictvím, poskytuje ubytování a má v portfoliu řadu dalších činností.
„Pradědeček byl prezidentem Škodových závodů, a protože byl velký patriot, investoval tady do půdy a nemovitostí včetně lobečského zámečku. Postupně zakoupil hrad Houska, zámky Stránov a Lobeč a přilehlé polnosti a lesy,“ vysvětluje Ing. Zuzana Pavlíková – Šimonková, která loni převzala podnik po svém otci. O majetky nicméně rodina přišla během nucené kolektivizace a podnik její otec s dědečkem znovu obnovili až v roce 1991. „Začátky byly náročné, měli 200 000 Kč a začínali podnikat.
U nás se ale říkalo, že jsme vždy chtěli, aby nám majetek někdo vrátil, takže ho teď máme a nebudeme si stěžovat,“ popisuje s úsměvem Ing. Pavlíková – Šimonková nový začátek. Začali se nejprve věnovat zemědělství, poté lesnictví a nakonec turismu, rybářství i myslivosti. „Původně jsme hospodařili asi na 150 ha, a poté jsme využili možnosti majetek restituovat kompletně. Dnes obhospodařujeme 2000 ha lesa a 600 ha orné půdy,“ shrnuje Ing. Pavlíková – Šimonková. Podnik zhruba deset let spolupracuje se společností AGROFINAL spol. s r. o., od které kupuje osivo ozimé řepky.
Orba je v podniku klíčová
V podniku sázejí na orbu, i když lokálně využívají strip-till. „Jsme zastánci orby, protože si myslím, že si to pole zaslouží. Kromě toho se nám bohužel v některých lokalitách začal objevovat svlačec, který se pomalu nedá ani zlikvidovat glyfosátem. Je to úporný plevel a jediné, co na něj platí, je hluboká orba, shrnuje Ing. Vít Kumbera, který v podniku pracuje jako ředitel divize zemědělství. Když to vláhové podmínky umožní, tak orají. Pokud vláha chybí, sahají po minimalizačních technologiích jako strip-till, ale protože nemají svoje vybavení, řeší ho službou. Podnik hospodaří na okraji slánské oblasti, v nadmořské výšce do 350 m, ale problémy s vodou v zásadě nemají, v průměru jim za rok spadne 570–600 mm srážek. Na některých pozemcích si přesto musejí dávat pozor. Ing. Kumbera uvedl, že na jednom z nich, který je na svahu, jim například loni řepka ani nevzešla. V minulosti (ale nikoliv loni) tam používali strip-till a díky tomu se nepřipravili o vodu. „Efekt určitě má, ale nejde o všelék a nechceme technologii aplikovat na celé výměře,“ shrnul Ing. Kumbera. Dodal, že působí v řepařské oblasti, půdy jsou jílovito-hlinité, jen výjimečně písčité.
Deset let spolupráce
Jak Ing. Kumbera konstatoval, zhruba deset let spolupracují se společností Agrofinal, seli od nich v minulosti odrůdu ES Alegria. V současné době pěstují zhruba čtvrtým rokem ES Imperio, což je plastický hybrid, odolný vůči přísuškům, který nese geny Rlm 3 a Rlm 7, jež zvyšují jeho odolnost vůči fomě, uvádí popis odrůdy. Z údajů o registraci odrůdy vyplývá, že v rámci sortimentu hybridních odrůd poskytuje vysoký výnos semene i oleje. Třetinu výměry řepky sejí v podniku právě osivy od Agrofinalu. „Jsou to většinu francouzské odrůdy, ale díky mírnějším zimám v současné době se je nebojím využívat. Zatím to vychází, poslední riziková zima byla v roce 2012, ale u řepky s vyzimováním problémy nemáme,“ shrnul Ing. Kumbera. Ocenil také úzkou osobní spolupráci se společností Agrofinal. Kontakt s lidmi je u ní výrazně větší než u jiných firem. Za zvláště přínosnou, hlavně kvůli osobním setkáním s dalšími zákazníky, považuje společenskou akci na Vinné cestě Agrofi nalu, která se koná řadu let. „Zákazníci jsou zřejmě u firmy spokojeni, protože osivo odebírají stále. Jáosobně díky Agrofinalu znám řadu lidí z dalších oblastí, se kterými bych se jinak nepotkal,“pochválil si Ing. Kumbera.
„Ráda to slyším, protože takový byl cíl systému, který jsme vytvořili. Chceme být jedna rodina a mít zkušenosti z různých regionů, abychom společně došli ke správnému výběru materiálů,“uvedla, ředitelka společnosti Agrofinal Ing. Henrietta Dolinská. Dodala, že Vinná cesta Agrofinalu má za sebou už zhruba dvacet ročníků, nekonala se jen v posledních dvou letech, ale nyní ji opět připravují. „Jde o to, aby se zemědělci setkávali, aby měli možnosti si vyměnit zkušenosti. Máme jiný systém než korporátní společnosti, k zemědělcům chceme být blíže,“ shrnula Ing. Dolinská. Ocenila také krajinu na Kokořínsku: „Tady je krásný region a věřím, že se tu bude plodinám dařit. Z naší strany uděláme všechno pro to, aby byl výběr cílený na to nejlepší, co přinese jistotu, stabilitu a nejvyšší výnos.“ Ing. Dolinská doplnila, že společnost Agrofinal je v místní oblasti známá kromě řepky také dalšími plodinami. Patří mezi ně slunečnice, která díky komplexnímu portfoliu poskytuje špičkovou kvalitu a dlouholetou tradici pěstování. Dále sója, společnost má v portfoliu sedm odrůd, které jsou zaměřeny na specifické požadavky pěstitelů, nabízí například odrůdy s bílým pupkem. Samozřejmostí je kukuřice v ranostní skupině podle požadavků regionu. „Celý sortiment doplňuje nabídka speciálek v každém segmentu. Patří mezi ně například slunečnice s bílým, černým nebo pruhovaným semenem, případně červená, černá, bílá nebo supersladká kukuřice,“ zdůraznila Ing. Dolinská.
Dominují obilniny
V osevním postupu lobečské firmy má největší zastoupení ozimá pšenice, kolem 250 ha, z jedné třetiny se jedná o množitelské porosty. Následuje ozimá řepka (100 ha) a cukrová řepa (70 ha). Na ni navazuje sladovnický ječmen, kterému se v oblasti daří, shrnul Ing. Kumbera. Na 30 ha pěstují oves pro vlastní potřebu, částečně s ním vytápějí zámek, ale využívají ho také pro krmivářské účely, a zbytek prodávají do dalších revírů. V minulém roce jej pěstovali i pro potravinářské využití. Postěžoval si také, že „učebnicový“ osevní postup v dnešní době prakticky neexistuje, kromě jiného proto, že takřka není využití pro jeteloviny. Výnos pšenice se dlouhodobě pohybuje kolem 6,7 t/ha, ječmen dává 5,9 t/ha, řepka 3,6 t/ha a cukrovka 72 t/ha. Co se týče dusíkatého hnojení, pohybují se podle Ing. Kumbery pod povolenou hranicí dávky dusíku. Část živin dodávají v organické hmotě, protože mají také menší živočišnou výrobu, konkrétně chov ovcí a oboru s daňky a muflony a bažantnici. Bažanty uplatní při poplatkových honech, které firma pořádá. Ing. Zuzana Pavlíková – Šimonková doplnila, že líhnou 18 000 bažantích kuřat a dodávají je také do dalších bažantnic. Aby se vyrovnali se suchým průběhem ročníků, využívají osinaté odrůdy ozimé pšenice, které jsou na nedostatek vody méně citlivé, protože osiny snižují odpar, uvedl Ing. Kumbera. Dodal, že se jim osvědčily také proti škodám působeným zvěří, která v porostu sice chodí, ale nespásá ho. Ing. Pavlíková – Šimonková konstatovala, že zhruba deset procent výměry polí mají v blízkosti lesa a se škodami způsobenými zvěří tedy pravidelně bojují.
David Bouma
