Poškození polních plodin herbicidy

Herbicidy, chemické látky určené k likvidaci plevelů v porostech polních plodin, je možné použít na základě jejich selektivity vůči konkrétní plodině. Neselektivní herbicidy lze aplikovat pouze na půdu, kde se kulturní plodina zatím nevyskytuje (popřípadě nevegetuje). Bezpečná aplikace selektivních herbicidů i přes určitý stupeň selektivity, to znamená nepoškození polní plodiny, je však dána určitými faktory a podmínkami pro aplikaci.

Jsou to:
 dávka účinné látky či látek a postřikové kapaliny na hektar;
 formulace herbicidu;
 technický způsob aplikace a použitá technika (postřikovač, trysky, pracovní tlak);
 počasí v době aplikace, popřípadě i před a po aplikaci (teplota, sluneční svit, srážky);
 vývojová fáze polní plodiny a její fyziologický stav (stres, poškození, vitalita, kutikulární vrstva listů);
 odrůdová citlivost na herbicidy.
Z hlediska způsobu poškození rostlin lze rozlišit:
– přímé poškození rostlin zásahem herbicidů na rostliny (předávkování, úlet, záměna účinných látek, nedodržení podmínek pro aplikaci);
– nepřímé poškození rostlin vlivem reziduálního působení herbicidů přes půdu, které byly aplikovány k předplodinám.
Z hlediska typu poškození (symptomů) lze poškození rostlin rozdělit podobně jako členíme herbicidy podle mechanismu jejich účinku.
Kontaktní herbicidy poškozují pouze rostlinná pletiva která byla herbicidní látkou zasažena, což se na rostlinách projevuje žloutnutím, nekrotizací a odumíráním pletiv. Typickými představiteli jsou například účinné látky phenmedipham, desmedipham, lactofen, carfentrazone-ethyl, fluoroglycofen-ethyl, pyridate a další.
Systémové listové herbicidy (s převahou účinku přes listy) ovlivňují metabolismus rostlin a mohou působit růstové deformace a celkové zastavení růstu rostlin. Typickými představiteli jsou fenoxyoctové kyseliny (MCPA, MCPP, 2,4 D) – „růstové herbicidy“.
Systémové kořenové herbicidy (s převahou účinku přes kořeny) ovlivňují systémově růst a metabolismus především vzcházejících a mladých rostlin, působí rovněž deformace, celkové odumření rostlin, nerovnoměrné vzcházení porostu. Jde především o reziduálně působící účinné látky, jako jsou sulfonylmočoviny, triaziny, trifluralin a další. Úroveň reziduálního působení těchto látek je dána vedle jejich vlastní charakteristiky (mobilita, poločas rozpadu v půdě) a dávky, v jaké byly aplikovány, také půdním typem, vlhkostí a teplotou půdy a obsahem organických látek v půdě.

Nejčastější typy a příčiny poškození plodin herbicidy

Obilniny
U obilnin nebývá zaznamenáno mnoho poškození herbicidy vzhledem k tomu, že jsou aplikovány herbicidy proti dvouděložným plevelům a v případě jednoděložných trav (chundelka, oves hluchý aj.) mají příslušné herbicidy dobou úroveň selektivity k obilninám. Častěji se může v porostech ozimé pšenice na listech projevit poškození kontaktními herbicidy ve formě drobných nekrotických teček a skvrn, kterému ovšem pšenice odroste, a toto poškození neovlivní výnos. Jedním z nejvíce zaznamenaných případů je možné poškození a deformace klasů pšenice, popřípadě ječmene, při pozdní aplikaci růstových herbicidů. Tyto herbicidy mohou v určitých případech negativně ovlivnit vývoj klasu (část klasu je hluchá), popřípadě způsobit komplikace při metání. Výskyty poškozených rostlin bývají nahodilé a hospodářský nevýznamné.

Ozimá řepka
Řepka patří mezi plodiny citlivé na herbicidy, a to jak z hlediska přímého poškození, tak reziduálního působení. Vedle možných úletů a poškození růstovými herbicidy lze čas od času pozorovat na souvratích reziduální poškození řepky vlivem předávkování (přestříknutí souvratí) herbicidů u předplodin. V takových případech rostliny nerovnoměrně vzcházejí a od počátku se nevyvíjejí rovnoměrně. Dalším častým případem bývá nedodržení aplikačního termínu u herbicidu s účinnou látkou clomazone, kdy může krátkodobě dojít ke ztrátě chlorofylu a zežloutnutí listů. Tento příznak je vizuálně zřetelný, nemá však pro výnos řepky praktický hospodářský význam.

Hrách
Hrách a luskoviny obecně patří k plodinám citlivým na herbicidy. Se zřetelem na převažující aplikace půdních herbicidů k odplevelení porostů hrachu může v některých případech (splavení účinné látky) a na některých typech půdy dojít k poškození rostlin, které od počátku stagnují v růstu, listy a nakonec i celé rostliny mohou odumřít.

Mák
K relativně problematické plodině z hlediska odplevelení je mák vzhledem k velké citlivosti na používané herbicidy. U mnoha herbicidů používaných v máku je úroveň jejich selektivity dána především vývojovou fází máku, vývojem a mocností kutikulární vrstvy listů máku a povětrnostními podmínkami (teplotou, slunečním svitem), popřípadě použitou aplikační technikou (množstvím vody, velikostí kapek postřikové jíchy). Z těchto důvodů může často docházet k selhání a nedodržením některé z podmínek a potom k silnému poškození porostů. Poškozený mák žloutne, nekrotizuje, stagnuje v růstu, rostliny mohou i odumírat.

Brambory
Tato plodina je relativně citlivá na herbicidy. Vedle poškození úletem růstovými herbicidy na bázi fenoxyoctových kyselin lze zaznamenat i reziduální poškození některými herbicidy používanými v bramborách v případě jejich splavení v půdě či nedodržení termínu aplikace. Takto poškozené rostliny žloutnou a stagnují v růstu, což může, ale nemusí odeznít vzhledem k množství účinné látky v půdě.

Cukrovka
Podobně jako brambory může být cukrovka zasažena úletem růstových herbicidů, kdy dojde k typickému nálevkovitému srůstu řapíků listů a další listy obtížně touto nálevkou prorůstají. Toto poškození má obvykle vliv na výsledný výnos, pokud dojde k zásahu v rané vývojové fázi cukrovky. Dalším typem poškození je poškození herbicidy povolenými do cukrovky při nedodržení vhodné kombinace dávka – růstová fáze – podmínky pro aplikaci. Typickým projevem fytotoxického působení je lžičkovité svinování listů, popřípadě i nekrózy na listech či jejich okrajích. Cukrovka je velmi citlivá na rezidua herbicidů (sulfonylmočoviny, trifluralin, imazethapyr a jiné) a v případě poškození dojde k nepravidelnému vzcházení, nerovnoměrnému vývoji rostlin, popřípadě rostliny vzešlé mohou dále stagnovat v růstu.

Diagnostika

Jakékoli poškození polních plodin je nutné dokonale prošetřit a zjistit nedošlo-li k poškození herbicidy. Obvykle je třeba vyloučit poškození biotickými faktory (viry, bakterie, houby, fytoplazmy, škůdci), kdy příznaky poškození mohou být velmi podobné poškození způsobenému herbicidy. Nutností a povinností je vést dokonalou evidenci o všech zásazích v ochraně rostlin, popřípadě znát podmínky, za nichž byla ošetření provedena. V případě podezření na reziduální poškození rostlin herbicidy jsou možné biologické testy fytotoxicity půdy či chemická analýza půdního vzorku s podezřením na konkrétní účinnou látku.

Ing. Vít Bittner,
Danisco Seed,
Ing. Dan Spáčil,
Státní rostlinolékařská správa, Olomouc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *