Biologie a regulace čistce bahenního

Již delší dobu, přibližně 10 let pozorujeme stoupající zaplevelenost zemědělské i nezemědělské půdy. Především vytrvalé plevele nás však zaskočily. Silně se přemnožil pcháč rolní a pýr plazivý, ale i některé dříve méně rozšířené plevelné druhy. O příčinách stoupající zaplevelenosti jsme již mnohokrát diskutovali a publikovali příčiny jejich silného výskytu, proto se zaměříme postupně na jednotlivé plevelné druhy.

Jedním z plevelů dříve okrajového významu je čistec bahenní (Stachys palustris L. ). Čistec bahenní se botanicky řadí do čeledi Lamiaceae – (Hluchavkovité). V minulosti se jednalo o nevýznamný plevel vyskytující se především v podhorských oblastech. V dnešní době se tento plevel velmi rychle šíří jak v podhorských oblastech, tak i v nížinách. Vyhovuje mu pokles agrotechnické kázně, nedodržování pravidel střídání kulturních rostlin a celkově nízká intenzita pěstování. Vzhledem ke svému vytrvalému charakteru úporně setrvává na stanovišti. Jeho plasticitu a houževnatost ozřejmí jeho stručná charakteristika.

Charakteristika plevele: Vytrvalá rostlina, úporně setrvávající na stanovišti. Vytváří mohutný kořenový systém dosahující až hluboko do podorničí. Z hloubky je schopen čerpat vodu i v době silného sucha. Na kořenech vytváří červovité zásobní hlízky. Má vysoké nároky na živiny.
Biologická charakteristika: Rostliny vytvářejí chlupatou, čtyřhrannou, jednoduchou až 1 m metr vysokou lodyhu. Listy jsou podlouhle kopinaté, přisedlé a pilovité. Květy mají trubkovitě zvonkovité nafialovělé kalichy a nachové koruny sestavené v lichopřeslenech, jež tvoří klas. Je to rostlina medonosná.
Reprodukce: Kvete od června do podzimu. Semena (tvrdky) jsou 2 – 2,5 cm dlouhá, světle hnědá, jemně bradavičnatá. Na jedné rostlině dozrává až několik set semen. Semena mají dobrou klíčivost v příštím roce, ale ve vhodných podmínkách klíčí již krátce po dozrání. Semenáče staré 50 – 60 dnů vytvářejí kořenové výběžky schopné regenerace. Životnost si semena uchovávají několik let. Vzcházejí z hloubky až 6 cm. Semena se mohou poměrně snadno šířit špatně vyčištěným osivem. Článkované výběžky tvoří ztlustlé hlízovité konce s vysokým obsahem zásobních látek. Kořenové výběžky mají vysokou regenerační schopnost. Regenerují i velmi krátké segmenty, ovšem při dostatečné vlhkosti. Na orné půdě se šíří semeny a kořenovými výběžky.
Výskyt: Vyskytuje se roztroušeně především v podhorských a horských oblastech. V posledních letech je pozorován významný vzestup výskytu i v ostatních oblastech. Vzhledem k vytrvalému charakteru se vyskytuje ve všech kulturních rostlinách, nejlépe mu však vyhovují okopaniny. Úspěšně se však prosadí i v obilninách a řepce, především v řidších a mezerovitých oblastech. Výskyt je především podporován špatnou péčí o půdu, vyhovuje mu pokles úrovně zpracování půdy, zvláště potom minimální zpracování půdy. Po sklizni obilnin a řepky se rychle vytvářejí na strništi nové výhony, které velmi rychle obsadí prostor a vytvoří nový kořenový systém. Minimální zpracování půdy je pouze nevýznamně poškodí a dále podpoří jejich regeneraci. Na takto obhospodařovaném pozemku se pak i z původně zanedbatelného výskytu tohoto plevele stane výskyt kalamitní.

Regulace

Vzhledem k jeho biologickým vlastnostem a poměrně vysoké toleranci vůči herbicidům je jeho regulace obtížná a dlouhodobá. Úspěchu lze dosáhnout pouze při aplikaci všech dostupných opatření. Tedy především kvalitním zpracováním půdy (hluboká orba), přesným setím, což je zárukou kvalitních porostů a cílenou aplikací herbicidů. Vzhledem k toleranci tohoto plevele vůči herbicidům je možné používat některé růstové herbicidy (2,4 – D, MCPA, dicamba, sulfonylmočoviny) a to pouze v horní hranici povolené dávky. Poměrně úspěšné je používání předsklizňových aplikací herbicidů glyphosate a sulphosate, ovšem ve vyšších dávkách a při vyšší dávce vody, aby došlo k dokonalému pokrytí rostlin postřikem, což umožní translokaci účinných látek do kořenového systému.

Hospodářský význam

V současné době řadíme čistec bahenní mezi velmi nebezpečné plevele s prognózou stále stoupajícího výskytu na orné půdě.

Text a foto

Ing. Jan Mikulka, CSc.
VÚRV Praha-Ruzyně

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *