Součet látek schválených v Evropské unii i počet přípravků povolených v České republice se v posledních letech nesnížil. Podstatný není celkový počet látek a přípravků na trhu, ale dostupnost prostředků pro ochranu konkrétních plodin a škodlivých organismů. Tady se situace v posledních dvaceti letech výrazně zhoršila. Pěstitelé přicházejí o řadu dlouhodobě používaných a účinných přípravků, jejichž plnohodnotná náhrada není v dohledu. Zároveň víme, že je souvislost mezi absencí prostředků ochrany rostlin a nepovoleným používáním těchto prostředků, zejména pokud jsou dostupné v jiných členských zemích EU.
Současné předpisy Evropské unie, jež stanovují podmínky a procesy povolování přípravků, neumožňují dosáhnout srovnatelné dostupnosti týchž prostředků v rámci členských zemí EU. Je třeba dosáhnout úpravy ustanovení nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009 a prosadit například povinnost výrobců podávat ve všech zemích EU žádost o povolení přípravku ve stejných plodinách.
Poněkud jednostranně se ale nedostatkem přípravků vysvětluje nemožnost nebo ohrožené zavádění integrované ochrany. Cílem integrované ochrany není jen správně a optimálně používat přípravky (to je spíše cílem správné praxe v ochraně rostlin). V rámci integrované ochrany se naproti tomu mají využívat a vzájemně integrovat všechny postupy, které mohou snížit výskyt škodlivých organismů na přijatelnou míru a minimalizovat tak nutnost použití přípravků na ochranu rostlin. A v co nejvyšší míře využívat ochranu biologickou.
Je dobré se zamyslet nad všemi důvody, které stojí za nedostatkem chemických přípravků a za potřebou jejich použití. Stejně problematické, jako je zmenšující se výběr přípravků na ochranu rostlin, je výrazné snížení sortimentu polních plodin od devadesátých let. Když pomineme, že zvyšující se výměra několika málo plodin, a tím pádem i omezená možnost jejich střídání, je sama v rozporu se zásadami integrované ochrany, je tento stav i důvodem výraznějšího výskytu mnoha patogenů, které nelze zvládat jinak než s použitím chemické ochrany.
Menší sortiment plodin pak snižuje i zájem výrobců o plodiny ostatní, jejichž plochy se snížily, protože se tím zmenšil i předpokládaný zisk z prodeje přípravků do těchto plodin. Dostáváme se do začarovaného kruhu. Některé plodiny se méně pěstují, protože nejsou k dispozici dostatečné prostředky pro chemickou ochranu. Nedostatek prostředků je ale částečně důsledkem zmenšující se pěstební plochy. Stěžujeme si na problémy se zaváděním integrované ochrany v důsledku nedostatku přípravků, ale zároveň se nedostatečně soustředíme na jeden z jejích hlavních cílů, kterým je integrace všech dostupných agrotechnických a jiných opatření, včetně střídání plodin, k tomu, abychom použití přípravků minimalizovali.*
