Zonální bodová aplikace kapalných látek představuje jednu z možností jejich ukládání do půdy, včetně možnosti cílení na budoucí, či stávající, zónu kořenového systému. Systém bodové aplikace kapalných látek je obecně znám a dlouhodoběji je využíván pro zonální hnojení dusíkem na lehčích půdách, kde jeho využití přispívá k tvorbě hnojivového depa v hloubce kolem 5 až 7 cm půdy.
Tématem se v týdeníku Zemědělec č. 51/2023 zabývá spolu s dalšími autory doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., z Centra precizního zemědělství při České zemědělské univerzitě v Praze. Připomíná, že na přítomnost hnojivového depa velmi dobře reagují především obilniny, které na základě chemotropismu vytvářely v místě uložení hnojiva intenzivní kořenovou zónu čerpání živin. Především v rámci individuálních konstrukcí vyvinutých samotnými zemědělci je omezeně využíván při pěstování kukuřice, ale také v porostech brambor.
Na základě projektu Precizní zonální aplikace kapalných hnojiv (TAČR, FW06010358) jsou ve spolupráci společnosti BEDNAR FMT s. r. o. a Centra precizního zemědělství vyvíjené rozdílné modifikace aplikátorů pro cílené zonální aplikace do širokořádkových plodin a pro přesné meziřádkové aplikace do plodin vysévaných do užších řádků. Poslední variantu představuje stroj Bednar Neveon EE 20000, uvádí autoři.
Cílem vývoje je především vytvořit aplikátory, včetně systémů aplikace více druhů kapalných látek, do systémů zakládání porostů do částečně zpracované a nezpracované půdy a do systémů regenerativního zemědělství. Důvodem je nejen snížení spotřeby látek (včetně kapalných hnojiv) na jednotku plochy, ale především lepší využití těchto látek při nedostatku srážek na základě cílené aplikace k rostlinám a do horní vrstvy půdního profilu.*
Úvodní foto: S narůstající vlhkostí půdy dochází k výraznější tvorbě aplikačních vpichů, které se nebortí a kapalina je prostorově v pichu ohraničena Foto Václav Brant
