Letošní zima (prosinec 2023 až únor 2024) byla atypická a značně variabilní. Všechny tři měsíce byly teplé, a přitom dost vlhké (teplotně a srážkově nadnormální byl prosinec, leden se blížil k nadnormálním srážkám a únor bude pravděpodobně velmi teplý a srážkově bohatý na vodu). Porosty ozimů vstupovaly do zimy někde přerostlé, někde nevyrovnané v důsledku sucha při podzimním setí. Postupně se vyrovnaly a pokračovaly v růstu. Tyto informace v aktuálním týdeníku Zemědělec (10/2024) přináší článek RNDr. Ilji T. Prášila, CSc., a kolektivu z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně (VÚRV). Autoři připomínají, že letošní zima kombinovala mrazy, holomrazy i nadnormální teploty a zaplavení porostů.
Jak odborníci uvádějí, o životnosti a regenerační schopnosti rostlin se lze velmi rychle a kdykoliv přesvědčit pomocí metody rostlinných torz. Rostliny se odeberou z různých částí pozemku, u obilnin se sestřihnou kořeny a nadzemní části na 2 až 3 cm kolem odnožovacího uzlu a ponoří se do nádoby s vodu umístěné při pokojové teplotě. Po třech dnech je již možno rozeznat odumřelé rostliny a po dalších dvou dnech i tvorba nových kořenů u přeživších rostlin.
V hodnocení zveřejněném autory článku (vzorky ze Středočeského kraje a z odrůdových pokusů VÚRV v Ruzyni, doplněné o informace z dalších krajů) bylo přežití na podzim setých jarních pšenic od 0 do 80 %, jarních ječmenů od 30 do 90 %, odolné odrůdy ozimé pšenice přežily 100 %, zatímco některé ozimé ječmeny a slabě odolné pšenice kolem 80 %, silně vymrzly odrůdy pšenice tvrdé a některé přesívkové špaldy.
Více informací se dočtete v týdeníku Zemědělec (10/2024).*
Úvodní fotografie: Řepka po lednových mrazech Foto Pavel Vítámvás
