Jedním ze způsobů, kterým je možné snížit množství skleníkových plynů v atmosféře, je fixace uhlíku do vegetace a zvyšování množství organické hmoty v půdě. Zemědělské půdy mají vysoký potenciál k akumulaci, vázání a zadržování různých forem uhlíku. V porovnání s půdami lesními se vyznačují orničním horizontem, jsou méně acidifikované a mají rozdílnou distribuci organické hmoty i fyzikální vlastnosti. Charakteristickým rysem lesních půd je tvorba nadložního humusu na povrchu půdy a často popisovaný acidifikační vliv na půdy se liší v závislosti na druhu lesních dřevin. Existuje řada způsobů, které jsou doporučovány pro praxi z pohledu sekvestrace uhlíku v zemědělsky využívané půdě. Jedním z těchto způsobů je i zalesnění produkčně méně hodnotných půd či rizikových a degradovaných stanovišť.
V rámci řešení projektu NAZV hodnotili odborníci z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., koncentraci a zásobu celkového půdního organického uhlíku a koncentraci půdního uhlíku rozpuštěného v horké vodě (labilní složka) po zalesnění zemědělské půdy. Využity byly experimentální plochy, které byly založeny na dvou půdních typech – černozemi modální a kambizemi modální.
Výsledky pokusu ukázaly neprůkazné zvýšení koncentrace organického uhlíku v půdě vlivem tříletého zalesnění (v porovnání s ornou půdou) i vzrůst množství složky tzv. labilního uhlíku ve svrchní pěticentimetrové vrstvě půdy. Vyšší koncentrace organického uhlíku v půdě byla patrná zejména po výsadbě dřevin (listnáče, jehličnany) na černozemi modální. V případě kambizemě modální byla koncentrace půdního organického uhlíku zvýšena pouze po výsadbě douglasky tisolisté a v případě dalších dřevin byl patrný pokles této koncentrace v porovnání s ornou půdou. Zvýšení složky výše zmíněného labilního uhlíku se nejvíce projevilo v případě borovice lesní na černozemi modální, přičemž výrazná změna (zvýšení) této složky byla patrná i pod svrchní pěticentimetrovou vrstvou půdy. V případě experimentální plochy na kambizemi modální bylo, jako v případě koncentrace půdního organického uhlíku, zvýšení složky labilního uhlíku nejvíce patrné ve svrchní vrstvě půdy po výsadbě douglasky tisolisté. Změny složky labilního uhlíku po pětiletém zalesnění byly více patrné na černozemi modální než na kambizemi modální. Zvýšení zásoby půdního organického uhlíku vlivem zalesnění bylo patrné pouze v případě černozemě modální.
Zalesnění zemědělských půd je na vhodných půdách podpořeno dotací Ministerstva zemědělství z Programu rozvoje venkova.
Tyto a další podrobné informace přináší článek doc. Pavla Formánka, Ph.D., a kolektivu z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, v. v. i., v časopise Úroda (11/2020).
