Dávky pesticidů, které se používají v České republice na jeden hektar zemědělské půdy, jsou jedny z nejmenších v zemích OECD. Jejich spotřeba přitom rok od roku klesá a tento trend se předpokládá i v dalších letech. Vstup do Evropské unie také přinesl ukončení registrace některých přípravků, ve většině případů ale mají adekvátní náhradu. Hovořilo se o tom v Praze na semináři Náhrada vyřazených přípravků na ochranu rostlin, uspořádaném Českou společností rostlinolékařskou.
„Zatímco v roce 1981 bylo téměř deseti tisíci tunami účinných látek ošetřeno pouze 4 800 000 hektarů zemědělské půdy, v roce 2004 se na 8 000 000 hektarů aplikovalo 4000 tun účinných látek. Každý hektar byl tedy loni ošetřen v průměru dvakrát,“ uvedla Ing. Jaroslava Čechová ze Státní rostlinolékařské správy (SRS). Podle ní by se v budoucnu by se měla spotřeba účinných látek přípravků na ochranu rostlin dále snižovat, jak ukazuje trend za poslední dva roky.
Nejvíce spotřeba pesticidů klesla na počátku devadesátých let, kdy hlavní roli hrála započatá transformace zemědělství. Svůj díl mělo podle Ing. Čechové i šíření nových vědeckých poznatků, objevů a technologií ze zahraničí i snaha začlenění ČR do Evropské unie. Vliv mělo i používání nových účinných látek, přípravků a jejich formulací, i rozšíření moderní aplikační techniky. „Od roku 1993 můžeme pozorovat velmi pozvolný nárůst spotřeby přípravků, který se ovšem drží hodně nízko pod polovinou čísel z osmdesátých let,“ dodala Ing. Čechová.
Představila také zajímavé porovnání dávek účinných látek u základních kategorií přípravků, přepočtených na 100 ha obdělávané půdy mezi sedmnácti evropskými státy OECD. Údaje ze statistické ročenky životního prostředí jsou datovány k roku 1998, aktuálnější v současné době nejsou k dispozici. Vyplynulo z nich, že největší objemy přípravků používali v Itálii (1417,80 kg/100 ha), Belgii (1131,70) a Nizozemsku (1112,30). Česká republika se pohybovala na konci seznamu se 106,15 kilogramy, za ní se nacházelo pouze Finsko, Polsko a Norsko.
Na likvidaci příspěvek
I když klesá počet pesticidů, které spadají do kolonky jedy nebo zvláště nebezpečné jedy, stále se v některých skladech nacházejí přípravky, které je nutné bezpečným způsobem zneškodnit. Jak připomněla Ing. Michaela Budňáková z Ministerstva zemědělství ČR, resort finančně přispívá (od minimální hranice 3000 korun) na zneškodňování zásob pesticidních odpadů, které se nacházejí ve vydaném restitučním majetku nebo u státních zemědělských podniků v likvidaci a také na likvidaci zvláště rizikových skupin pesticidních odpadů.
Druhý bod se vztahuje pouze na neupotřebitelné zbytky přípravků, jejichž seznam je uveden v příloze č. 10 vyhlášky č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, a arseničnan vápenatý. Jde o dokončení sběru a likvidace uvedených skupin nebezpečných odpadů zahájených v roce 1994. Jak Ing. Budňáková uvedla, ročně se stále ještě likviduje 60 až 90 tun takových přípravků.
Přehodnocují se staré účinné látky
Vstupem do Evropské unie se Česká republika zapojila do hodnocení účinných látek přípravků na ochranu rostlin podle její právní úpravy. V principu lze říci, že směrnice rady (91/414/EHS) stanoví, že přípravky mohou být registrovány tehdy, pokud jsou jejich účinné látky zařazeny na Annex 1 této směrnice. V současnosti se ve čtyřech etapách přehodnocují veškeré staré účinné látky (tedy takové, které se používaly již před tím, než směrnice nabyla účinnosti). Ty lze používat do té doby, než se rozhodne o jejich případném nezařazení. I poté ale mají určitou doběhovou lhůtu (termín šest měsíců na rozhodnutí o zrušení registrace účinné látky, další zpravidla rok na ukončení používání).
Jak uvedla Mgr. Ing. Miloslava Navrátilová, PhD., ze Státní rostlinolékařské správy(SRS), k přehodnocení bylo určeno celkem 984 takových látek, 451 jich teprve na tento proces čeká, 454 se na Annex 1 nedostalo, 40 jich je již zařazeno. U zbytku (23) proces právě probíhá. Zahrnuty jsou tam ale také látky, které se nepoužívají přímo k ochraně rostlin, například i komunální chemikálie.
Aby se látka do seznamu povolených přípravků dostala, musí alespoň jeden žadatel předložit dokumentační soubor, který obsahuje všechny požadované údaje. Mnoho přípravků ale do dalšího kola neprošlo prostě proto, že jejich účinné látky byly překonané a jejich vlastníci neměli zájem na dalším prodlužování registrace. Případně se také během procesu zjistilo, že bude třeba dodat další studie, na což žadatel rezignoval. Některé účinné látky pak hodnotící orgány stanovily jako nepřijatelné.
Podobný proces probíhá u nových účinných látek, tedy u těch, co nebyly v žádném přípravku před účinností směrnice. Na rozdíl od starých se ale mohou začít používat teprve tehdy, když jsou zařazeny na Annex I. Celkem je jich 110, zařazeno je 53, sedm zamítnuto, zbytek se teprve bude hodnotit. V České republice se proces přehodnocování týká celkem 242 účinných látek.
Náhrada často chybí u minoritních použití
Jak uvedl Ing. Petr Ackermann, CSc., ze SRS, vloni k 1. květnu byly v České republice vyřazeny z registrace následující fungicidní účinné látky: benomyl (bez náhrady v ošetření skládek cukrovky proti houbovým chorobám, moření čočky a cibule, bez plné náhrady proti sloupečkové rzi angreštu a rybízu, při moření špenátu a česneku), dichlofluanid (bez náhrady u didymelového odumírání maliníku), triforine (bez náhrady proti rzem na pažitce), triadimefon (bez náhrady proti padlí v semenných porostech jetele lučního). Jak je vidět z uvedených orientačních údajů, u velkoobjemových plodin problémy s jejich náhradou nejsou, projeví se spíše u minoritních použití.
U látek určených proti živočišným škůdcům je ve všech případech k dispozici vhodná náhrada. Jedinou výjimkou je kyselina fosforečná, používaná k odpuzování prasete divokého, která žádnou alternativu nemá. U vyřazených herbicidů se náhrada našla vždy.
Bez atrazinů ošetření dražší
Nejvíce se ale zemědělců dotkne konec používání atrazinů, které zvedne především cenu ošetření kukuřice. Jak uvedla Ing. Milena Bernadová ze společnosti s ručením omezeným Orin, ještě v minulém roce se těmito látkami ošetřilo zhruba 170 tisíc hektarů. Většina přípravků, které je nahradí mají sice stejnou nebo lepší účinnost, cena ošetření bude ale zpravidla více než dvojnásobná.
Na semináři padlo také několik zajímavých informací ohledně registrací. Nově bude možné používat přípravek Command do máku, připravuje se také registrace Trichoplusu do zeleniny, podána je žádost na registraci Polyversa do řepky ozimé.
