Z přednášky prof. Ing. Zdeňka Žaluda, Ph.D., člena týmu Intersucho, pedagoga na Mendelově univerzitě v Brně a vědeckého pracovníka Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, vyplynulo, že zatímco v České republice průkazně roste teplota vzduchu, srážky v průměru zůstávají na stejné úrovni. V časové řadě od roku 1800 je zřetelný zlom kolem roku 1960, od kterého lze počítat průměrný nárůst průměrné roční teploty do současné doby o 2 °C. „Plus dva stupně Celsia znamenají fakticky deficit odpovídající zhruba sto milimetrům srážek za vegetační sezónu kvůli výparu,“ zdůraznil prof. Žalud. Příčiny sucha nejsou kvůli úbytku srážek, spíše jejich nerovnoměrného ročního i meziročního rozložení, a stále významnější roli hrají vyšší teploty a s nimi spojený intenzivnější výpar.
Rok 2022 tento trend prakticky demonstroval. Z hlediska teploty bylo deset z dvanácti měsíců nadprůměrných, srážkově skončil loňský rok v průměru na normálu (normál = průměr let 1961–2000). Jak ale prof. Žalud zdůraznil, rozložení srážek je prostorově mnohem variabilnější než tepoty. Nejvíce srážek se vyskytlo v jižních a středních Čechách, naopak zhruba 60 % ČR mělo srážky podprůměrné. Podzimní deště (na území jižních Čech až extrémní) ale deficit vody vyrovnaly. Daleko zajímavější nastala situace z pohledu teploty, kdy vegetace na konci roku (přelom října/listopadu) neměla tendenci jít do dormance. Teplý podzim prodloužil vegetační období a způsobil až překotný vývoj ozimů. Potvrzovaly to i satelitní mapy vegetace dostupné na portálu Intersucho. Zima 2022/2023 přinesla předvánoční sníh, po oblevě pak nasycení půdy (95 až 100 %) i v nížinách.
Počátek letošního roku byl ve znamení nadprůměrných srážek (přicházely ale lokálně) i teplot. Leden byl srážkově na 120 % normálu (odchylka od průměru let 1961–2000), teplotně překonal normál o 4,2 °C. Kromě tradičních níže položených oblastí bylo v půdě (v době konání semináře) dostatek vody. Podle dvouměsíční statistické předpovědi sucha by letos na jaře mohly mít větší problémy s vodou zvláště oblasti srážkového stínu Krušných hor – Karlovy Vary, Most, Chomutov, Teplice.
Z hlediska vývoje počasí na rok 2023 nás podle britských meteorologů, které podle prof. Žaluda disponují jedním z nejpřesnějších modelů dlouhodobého výhledu počasí, čeká desátý horký rok v řadě. O zvyšování průměrné teploty v horizontu desítek let hovoří i klimatické scénáře, kdy žádný z nich nenaznačuje, že by se mělo klima ochlazovat. Informace k tomuto tématu naleznou zájemci na stránkách www.klimatickazmena.cz.
*
