V polovině června se v Bernarticích na Písecku uskutečnil už čtrnáctý ročník tradičního Polního dne. Z původní malé místní akce se postupem času stal vyhledávaný regionální polní den, který si nenechají ujít zemědělci z širokého okolí. Lákají je nejen pokusné parcely oseté ozimou řepkou a ozimou pšenicí, hlavními plodinami zdejší obilnářsko bramborářské oblasti, ale i vystoupení řady odborníků. Ti se letos zaměřili především na řepku, jednu z mála perspektivních plodin, u níž lze bez problémů a za slušnou cenu uplatnit letošní produkci.
Polního dne se zúčastnilo více než tři sta návštěvníků, kterým přálo i počasí. Místní zemědělské družstvo, Agrofert Holding, Oseva Bzenec, a řada dalších firem pro ně připravily pokusné parcely 18 vybraných odrůd ozimé řepky, z nichž řada byla označena nálepkou PREOL ideal. Tyto odrůdy mají moderní agronomické vlastnosti a splňují náročné požadavky zpracovatelů. Návštěvníci si mohli prohlédnout i provozní pokusy třiceti odrůd ozimé pšenice, z nichž jedenáct bylo označeno známkou PENAM doporučuje. Takto označené odrůdy jsou podle osivářského hodnocení v kvalitách E, A, B a lze z nich sestavit odpovídající zámelovou směs pro výrobu mouky požadované kvality. Během řízené prohlídky odrůdových pokusů získali zájemci mnoho dalších zajímavých informací.
Poptávka převyšuje nabídku
Odborníci očekávají rozšíření ploch řepky v zemědělských podnicích, bránit tomu může pouze dostatek vhodných předplodin, neboť plocha tradiční předplodiny ozimého ječmene klesá a je problém pole včas sklidit a zasít. Nabízí se možnost využít hybridní odrůdy řepky, jejichž podíl každý rok stoupá. Dnes zaujímají v osevním postupu přibližně 40 % a předpokládá se, že i nadále jejich podíl poroste. Delší časové období pro setí hybridní řepky pak otevírá možnost sít i v pozdějším období na začátku září po sklizni ozimé pšenice. Podle zástupců společnosti Agrofert dosahují nejhorších výsledků pěstitelé, u nichž zaujímá řepka méně než 5% podíl na orné půdě. Je to zřejmě proto, že se ji náležitě nevěnují, neboť je pro ně okrajovou záležitostí. Naopak nejlepších výsledků dosahují podniky, které pěstují řepku na 15 až 25 % orné půdy. Pro ně je to velice důležitá plodina, a proto využívají nejlepší odrůdy a nejmodernější technologické postupy.
„Pro stabilitu odbytu řepky je významné, že bylo schváleno navýšení biosložek v benzinu a naftě,“ řekl přítomným ředitel společnosti ZZN Pelhřimov Ing. Zdeněk Kubiska. „Zásoby řepky nejsou u nás ani v zahraničí, což by se mohlo pozitivně odrazit v letošní ceně. V České republice se očekává sklizeň okolo jednoho milionu tun řepkového semene, přitom požadavek na zpracování je větší než vloni, takže by poptávka neměla klesat. Na rozdíl od krmné pšenice je odbyt řepky bezproblémový.“ ZZN Pelhřimov je nástupnickou organizací bývalých podniků Agropol v jihočeském regionu, tedy na Písecku, Táborsku, Pelhřimovsku, Českobudějovicku a Jindřichohradecku. Zemědělcům nabízí spolupráci v obchodu se zemědělskými komoditami, chemickými přípravky, osivem a krmnými směsmi. Prodej a servis zemědělské techniky, zejména značek New Holland a Kun, přešel od 1. 1. 2010 ze ZZN Pelhřimov na dceřinou společnost Kvarto z Bystřice u Benešova. Ke střediskům v Bystřici a Pelhřimově přibude na podzim ještě nové středisko v nedalekém Záhoří.
Konference pod širým nebem
Stejně jako vloni proběhla v Bernarticích konference pod širým nebem a hlavním tématem byla opět řepka. Její porosty v České republice zhodnotil Ing. Petr Markytán ze Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. V jižních Čechách je přibližně 60 % porostů řepky ve velmi dobrém stavu, 30 % porostů je velice slušných a pouze u zbylých deseti procent jsou vidět agronomické chyby. V jižních Čechách bylo přibližně 90 % ploch řepky pohnojeno sírou, což se zákonitě projevilo na vývoji rostlin. Porosty vypadají pěkně, nejsou vysoké, ale bohatě větvily a mají spoustu poměrně dlouhých šešulí. Již nejsou vidět velká fialová místa na poli, jako tomu bylo v předchozím roce, řepka odkvetla a je pěkně vybarvená. Vyskytují se pouze tam, kde se sírou nehnojilo, zde pak převládají metlovité porosty bez šešulí. Nízké výnosy kolem 2,7 až 2,9 tuny z hektaru se odhadují na severu Moravy (vlivem záplav) a ve středních Čechách, kde řepka špatně přezimovala (pozdní setí, suchý podzim). V jižních Čechách by podle P. Markytána měl být výnos nad tři tuny. Upozornil na to, že v nízkých porostech se začíná objevovat plevel, který může výnos negativně ovlivnit, stejně jako nešvar zdejšího regionu, kterým jsou příliš utužené souvratě.
Vzhledem k velkému množství srážek se již od dubna začaly objevovat první houbové choroby, nejdříve plíseň šedá, pak foma a v současnosti je vidět na 5 až 10 % ploch hlízenka. Vyskytuje se i plíseň zelná, ale tato houba zatím nezpůsobuje významné hospodářské škody. Letos bylo asi 80 % ploch řeky ošetřeno fungicidy, což je podle Ing. Markytána nevídané číslo. I proto jsou porosty ještě v této době v dobrém zdravotním stavu.
Doc. Pavel Ryant z brněnské Mendelovy univerzity hovořil především o výživě porostů řepky. Od roku 1995 sledují na jihu Moravy obsah síry v půdě a vždy ji bylo dostatek v řádu desítek miligramů na kilogram ornice. Letos se však vlivem velkého množství sněhu a pomalého odtávaní snížil její obsah v některých lokalitách dokonce pod deset miligramů. Nejen dusík, ale i síra se dostaly do nižších pater a na lehčích půdách byly dokonce zjištěny jen 3 či 4 miligramy síry, což je pro řepku limitující stav. Hovořilo se také o počtu dávek dusíku. Řadu let se doporučují jeho dělené dávky, dnes se odborníci přiklánějí ke zkušenostem v Německu, kde aplikují dvě dávky po 100 kilogramech na hektar a pak se už o výživu řepky nestarají.
Ing. Milan Hrůza ze společnosti Agrofert Holding se zabýval doplňkovou foliární výživou řepky. Dlouholeté pokusy potvrdily, že tato plodina je velice náročná na bór, hořčík a zinek Bor by se měl aplikovat již na podzim, a to především kvůli lepšímu přezimování porostu. Dostatek boru v rostlině zvyšuje obsah cukrů v pletivech a tím umožňuje rostlinám lépe přezimovat a na jaře čerpat tyto naasimilované cukry. Vhodné je hnojivo Borosan Forte v podzimní dávce 2 l/ha. Zazněla také připomínka, že u stopových prvků je velice úzká hranice mezi deficitem a toxicitou. Pokud není řepka dobře živena a vyskytují se u ní symptomy nedostatku základních živin, potom mohou dodané mikroprvky působit toxicky.
Křest nové odrůdy
Mezi odrůdovými pokusy nechyběla ani nová liniová odrůda řepky ES Alegria, která se ve zkouškách ÚKZUZ během dvou posledních let umístila na předních místech. Jde o nižší, středně rannou, kompaktní a silně větvící rostlinu vyznačující se vysokým výnosem semene s nadprůměrným obsahem oleje. V Bavorsku nejsou výjimkou výnosy okolo 6 tun. Vyniká velmi rychlým vývojem jak na podzim, tak na jaře a je vhodná i pro pozdní setí. Což by letos, kdy se vzhledem k deštivému počasí žně zřejmě protáhnou, mohlo hrát důležitou roli. Bohatě zvládá výsev do šedesáti semen na metr čtvereční, v ideálních podmínkách může být i padesát rostlin. Má také velice dobrou odolnost proti polehání, na velmi dobré úrovni je celkový zdravotní stav a odolnost proti všem houbovým chorobám. Velmi vysoko je hodnocena rovnoměrnost dozrávání. Tuto odrůdu exkluzivně na českém trhu nabízí zástupci společnosti Oseva Bzenec.
Očekávanou událostí Polního Dne v Bernarticích byl křest této nové odrůdy. Alegria je druh známého španělského tance flamenga, a tak nikoho nepřekvapilo, že se křtu zúčastnila i sličná dáma ve španělské róbě. Prvním kmotrem nové odrůdy byl Pavel Novotný, předseda ZD Bernartice, který nové odrůdě popřál, aby byla vždycky krásná jako dáma, která ji prezentuje a aby s ní zemědělci byli vždycky spokojeni. Druhý kmotr Ing. Zdeněk Šťastný, agronom místního družstva, dal nové odrůdě do vínku to, aby si na českých polích našla své místo a zemědělci si ji zapamatovali. Třetí kmotr - zástupce firmy Agrofinal Ing. Milan Spurný - popřál Alegrii, která splňuje všechny parametry současné moderní odrůdy, hodně spokojených pěstitelů.
Z pokusů do praxe
Velice zajímavé byly i odrůdové pokusy ozimé pšenice, mezi třiceti odrůdami si pěstitelé našli určitě tu svou. Stejně jako místní zemědělské družstvo. „Při rozhodování o výběru odrůd vycházíme z našich poloprovozních pokusů,“ řekl týdeníku Zemědělec Ing. Zdeněk Šťastný. „Jednotlivé parcely sklidíme mlátičkou, vzorky odešleme do laboratoře a na základě všech zjištěných údajů vybíráme pak nejvhodnější odrůdu do našich podmínek. Z loňských výsledků vyšla nejlépe, pokud jde o výnosy i kvalitu, odrůda Chevalier, která má velmi dobrou hektolitrovou váhu. Pšenice této odrůdy se pak dobře prodává na západ od našich hranic, zejména v Německu. Dobrou odrůdou je i Akteur, která v našich podmínkách taktéž poskytuje velmi dobré výnosy i kvalitu. Obě odrůdy loni u nás vyšly nejlépe, a proto jsme letos zaseli na 250 hektarech pšenici Chevalier, která tak zaujímá asi dvacet procent naší plochy pšenice a na 300 hektarech odrůdu Akteur. Na zbylé výměře máme odrůdy pšenice, které dávají vysoké výnosy, ale už se u nich příliš nehledí na kvalitu.
