Ve většině zemí Evropské unie, které pěstují Bt-kukuřici, se její plochy letos několikanásobně zvedly. S výjimkou Španělska se ale zpravidla jedná o nováčky, kteří mají za sebou nanejvýše druhý rok komerčního pěstování. Bude se transgenní kukuřice v Evropě dále rozšiřovat? Lze předpokládat, že ano. Minimálně někteří francouzští farmáři mají jasno: Bt-kukuřice jim přináší vyšší výnos, lepší kvalitu, více peněz a oceňují také její přínos pro životní prostředí.
Výhody geneticky modifikované kukuřice vyjmenoval Henri-Bernard Cartier, generální tajemník svazu pěstitelů kukuřice (Association Générale des Producteurs de Mais, AGPM), na setkání francouzských zemědělců a novinářů v Toulouse. Jak dodal, sdružení funguje už padesát let, aby chránilo pěstitele kukuřice, a dalo si nově za cíl podporovat pěstování Bt-kukuřice. „Vzdorujeme přitom nátlakovým skupinám a podezírání ze strany médií,“ postěžoval si. „Modifikovaná kukuřice není žádný experiment, ale běžná plodina.“
Zkrmují se již dlouho
Z praktického pohledu mají ale protesty proti transgenním plodinám malý význam. Ty se totiž v EU dlouhodobě zkrmují ve velkém množství. AGPM upozorňuje, že Evropská unie není již mnoho let soběstačná v produkci bílkovinných krmiv a loni jich vyrobila jen 23 % z celkové spotřeby. Dovezlo se zhruba 37 mil. tun krmiv, z toho 20 mil. tun sójového šrotu, 15 mil. tun sójových bobů a 2,8 mil. tun kukuřičného lepku z USA, který vzniká jako vedlejší produkt zpracování kukuřice na škrob a etanol. „Absence segregačního systému v produkčních zemích způsobuje, že 90 % sóji a 68 % kukuřice dovážené do EU je označeno jako geneticky modifikovaná surovina,“ uvádí AGPM. Importované komodity ji s největší pravděpodobností také ve velkém podílu obsahují, protože příslušné exportní země (USA, Brazílie, Argentina) GM plodiny pěstují ve velkém množství.
Většina v Evropě vypěstovaných plodin (a zřejmě všechny transgenní) také míří do žlabů. Z francouzských tří milionů hektarů kukuřice se zkrmí asi 70 %, sedm až osm procent je určeno pro průmyslové využití a zbytek jde na export, často do Španělska, shrnuje asociace. Kromě toho tamní zemědělci produkují na 45 tisících hektarů osivo a na 25 tis. ha sladkou kukuřici na konzum, některé postupy uplatňované při koexistenci pro ně proto nejsou novinkou.
Kvalita, výnos, cena
Vysoká sklizeň kvalitní suroviny je proto pro pěstitele důležitá a vyžadují ji po nich také jejich odběratelé. „Při použití Bt odrůdy lze počítat se sedmiprocentním nárůstem úrody, cena za technologii je 40 až 50 eur/ha a má stoprocentní účinnost. Cena za jedno insekticidní ošetření činí 50 eur/ha, ale je třeba počítat s tím, že se účinnost pohybuje kolem 75 % a pěstitel se musí do pole dostat ve správném termínu,“ vyjmenoval Cedric Poeydomenge z AGPM. Jak zároveň ukázal, kukuřice, která není napadena zavíječem, má o několik řádů nižší obsah mykotoxinů. S určitým výskytem je nutné počítat vždy, protože plísně mají mnoho způsobů, jak do rostliny proniknout.
Podstatnou roli při pěstování kukuřice hraje ekonomika. Ošetření se podle C. Poeydomenge vyplatí tehdy, když se na hektaru objevuje v průměru 0,8 larvy na rostlinu. Ve Francii se počet takto postižených ploch odhaduje až na 800 tisíc hektarů.V teplé oblasti kolem Toulouse lze ale nezřídka nalézt ve jedné rostlině i tři larvy, konstatovala Dr. Florence Benetrixová z výzkumného ústavu rostlinné výroby (Arvalis – Institut du Végétal), které působí jako koordinátorka výzkumných programů v oblasti koexistence.
Podobné problémy mají také španělští farmáři a společnost ABE (Agricultural Biotechnology Europe, sdružuje hlavní biotechnologické firmy) vypočítala, že díky pěstování Bt-kukuřice dosáhli navýšení výnosu v rozmezí 6,5 až 15 %, což jim přineslo další zisk 146 až 170 eur/ha.
Vedle ekonomického a kvalitativního přínosu Bt-kukuřice se v poslední době dostává do popředí také její pozitivní vliv na životní prostředí. Henri-Bernard Cartier připomněl, že její použití snižuje spotřebu pohonných hmot, vody a pesticidů. Asociace také ve své tiskové zprávě konstatovala, že díky pěstování GM plodin klesla spotřeba pesticidů ve srovnání s konvenční produkcí od roku 1996 o šest procent, což v objemovém vyjádření představuje 172,5 milionu kilogramů. Dále se díky nim za devět let ušetřilo 1,8 miliardy litrů pohonných hmot, přičemž rozšíření bezorebných technologií (které je často doprovází) zvýšilo pohlcování uhlíku půdou. Jen za rok 2004 eliminovaly tyto faktory z ovzduší více než deset miliard kilogramů oxidu uhličitého.
Mají své nepřátele
Do Toulouse ale organizace ABE spolu s AGPM nepozvala novináře náhodou. V její blízkosti letos poprvé napadli aktivisté komerčně pěstovanou Bt-kukuřici, dosud totiž ničili jen pokusné plochy, upozornili zástupci zemědělců.
Celkem o šest hektarů z šestnácti přišel mladý farmář Pascal Metge, který celkem na 110 hektarech hospodaří již třetím rokem. Pro GM plodinu se rozhodl z několika důvodů. Zajímají ho inovace, v oblasti, kde hospodaří, je zavíječ značný problém, a také to byla reakce na lidi, kteří se pokoušejí diktovat pěstitelům svoje vize zemědělství bez GMO. Druhým postiženým byl Claude Menera, hospodařící v oblasti Lot et Garonne. Má 450 hektarů kukuřice, ze které je sto hektarů transgenní. Zároveň pěstuje sladkou kukuřici na přímý konzum. Ten zvolil Bt formu kvůli efektivnímu způsobu likvidace zavíječe, snazšímu způsobu produkce kvalitní suroviny a příznivému vlivu na životní prostředí, faunu a jeho vlastní zdraví. Jak dodal, jeho produkci kupují přední vývozci kvalitní kukuřice. Slouží k výrobě krmných směsí, a protože při jejím pěstování nepoužívá insekticidy, neobsahuje rezidua.
Útok je pro oba zemědělce nepochopitelný. „Pole zničili po odkvětu, kdy to již z pohledu možného sprášení okolních porostů nemělo význam. Přišlo asi 200 lidí, kteří procházeli polem a rukama lámali stvoly,“ popisuje Pascal Metge. Podivil se také nad tím, že ačkoliv úřady o chystané akci věděly již dva dny dopředu, přišlo pouze deset policistů, kteří účastníky fotili. Rozhodl se proto na aktivisty podat žalobu. Za rozbité zavlažovací zařízení a zničenou úrodu, kterou musel zaorat, žádá celkem 25 000 eur, další peníze chce za psychickou újmu a zvažoval také zažalovat policii za nečinnost.
Jak dodává, zničená pole byl výsledek jejich vstřícnosti vůči organizacím, které GMO odmítají. Přistoupili na jejich výzvu k otevřenosti a spolu s Claudem Menerou zveřejnili, že pěstují Bt-kukuřici. Postavili se ale také proti tomu, aby jejich jména na svých webových stránkách uveřejnila organizace Greenpeace. Jejich přání soud vyhověl a krátce po stažení informace z webu přišel útok.
Pascal Metge chce ale Bt-kukuřici pěstovat dál, jak říká, kvůli vysokém napadení zavíječem mu vlastně ani nic jiného nezbývá. Jedno ošetření insekticidem za sezónu nepovažuje za příliš efektivní. Z hektaru zpravidla sklízí deset až dvanáct tun zrna (přepočítáno na 15% vlhkost) a hnojí 200 kg N/ha ve formě močoviny spolu se 120 kg fosforu a draslíku.
Koexistence zatím není všude
Francie dosud koexistenční doporučení Evropské komise do svojí legislativy nezapracovala, to podle AGPM zatím provedlo pouze šest států z pětadvaceti: Česká republika, Španělsko, Portugalsko, Dánsko, Itálie a Lucembursko.
Přesto ale mají tamní zemědělci k dispozici materiály, podle kterých se při pěstování musejí řídit. Vznikly ve spolupráci Arvalis a AGPM a obsahem se příliš neliší od naší vyhlášky o koexistenci a technického průvodce, který se dodává ke každému balení osiva Bt-kukuřice. Před setím je třeba informovat obchodníky se zrnem a ministerstvo zemědělství o pěstovaných odrůdách, přesné výměře plodiny a umístěním pole. Dále platí, že pokud je od sebe pole s transgenní a konvenční odrůdou více než 25 metrů, není třeba dělat zvláštní opatření, protože prokřížení s GMO nepřesáhne hodnotu 0,9 % (pokud je to více, musí se produkt označit). Při menším odstupu se pole musí osít dvanácti řádky konvenční kukuřice a samozřejmě se dodržují refugia.
Při všech pracovních operacích od setí po skladování a prodej musí dodržovat pravidla vysledovatelnosti, což také zahrnuje značení produkce a oddělené skladování. V souvislosti s legislativou EU je nutné všechny s tím spojené dokumenty skladovat pět let.
Francouzští zemědělci rozlišují dva druhy zavíječe, první nejprve napadá listy a poté palice, druhý začíná stonkem. Radost ale nemají ani z jednoho a jak bylo vidět na poli Pascala Metge, produkci likvidují opravdu efektivně. Hranici mezi konvenčním obsevem a Bt-odrůdou bylo vidět na první pohled. Přestaly se objevovat polámané rostliny s palicemi visícími směrem k zemi a stonky stály zpříma jako vojáci.
