Příznivci kvalitních biovín měli opět možnost porovnat jednotlivé značky. Na spotřebitelské ochutnávce v Pavlově pod Pálavou se sešlo celkem 58 vzorků z celého světa, které hodnotilo zhruba 200 degustátorů z řad veřejnosti. Výsledek byl letos značně odlišný od posledního ročníku. „Domácí“ se na rozdíl od loňského roku museli spokojit jen se stříbrem a všechny zlaté příčky obsadila nejsladší vína.
Mezinárodní spotřebitelskou ochutnávku již třetím rokem pořádá rodina Abrlových, kteří na Ekofarmě Pollau pěstují nejen bylinky, ale obhospodařují také pět hektarů vinic. Na akci se podílí také Pro-Bio, Svaz ekologických zemědělců, od kterého Abrlovi právě před třemi lety obdrželi Bartákův hrnec, ocenění pro nejlepšího ekozemědělce. Z degustace, kterou uspořádali při této příležitosti, se zrodil nápad pořádat pravidelnou spotřebitelskou ochutnávku. K vinařům a prodejcům se tak dostane jasný signál, jaké víno veřejnost upřednostňuje.
Volba padla na sladké
Ve vinařských kruzích se obvykle tvrdí, že volba sladkého vína znamená, že se spotřebitel příliš nevyzná. Není to tak úplně pravda. Každé dobré víno má svoje místo a kvalita medailových vzorků nespočívala jen ve vysokém obsahu cukru. Například vítězný Riesling 2003 (obsah cukru 167g), z kategorie Bílá vína ostatní (většinou rozmezí 12 až 20 g cukru) by se dal charakterizovat jako slámové víno, od kterého se vysoký obsah cukru očekává. Pije se ovšem jen při zvláštních příležitostech a zřídkakdy víc než jedna sklenička. Obsazení dalších míst je zřejmé z tabulky, Pálava 2003, která loni v kategorii získala zlatou medaili, se tentokrát propadla. První místo v kategorii Bílá vína suchá obsadila Malverina 2005 (pozdní sběr, 9 g cukru, taktéž nejvíce v kategorii, kde se tato hodnota obvykle pohybovala kolem 3 g) Vlastimila Peřiny z Lednice na Moravě, který Abrlovým často „šlape na paty“. Loňský premiant – Pálava 2002 – byl tentokrát třetí. V kategorii bílých vín se také lépe umístily mladší ročníky (pokud nešlo o vzorky extrémně sladké, kde cukr chuť částečně překrývá). V kategorii červených vín se tentokrát neúčastnily chilské vzorky, jež loni převálcovaly konkurenci, a tak se na první příčku dostalo italské Passito rosso 2004 (výběr bobulí, 70 g cukru, obvyklá hodnota v kategorii kolem 2 g), které se zároveň stalo absolutním vítězem ochutnávky. Za zmínku stojí, že čtvrtou příčku obsadilo červené z tuzemské produkce, obecně totiž excelujeme spíše v oblasti bílých vín.
Ochutnávka byla přísně anonymní, během ní není znám původ, odrůda ani vystavovatel, pouze ročník, jakost, podíl alkoholu a zbytkový cukr. Pořadatelé zajistili vodu na vypláchnutí skleniček a vše proběhlo v příjemném prostředí Vinařského domu Zatloukal.
Větší tlak na trhu
Akci měl pod dohledem Josef Abrle, kterého jsme se zeptali, co můžeme očekávat od vína z loňské sklizně: „Byla vyšší úroda, mírně nižší kvalita,“ soudí. Jak dodal, vstup do Evropské unie přinesl přetlak na trhu, výrazně se prosadila zvláště italská červená a růžová vína. Výhodu získá především spotřebitel: „Lepší vína se přeřazují do nižších kategorií, aby byla prodejnější,“ uvedl vinař s tím, že museli snížit ceny o 30 %, aby konkurovali dovážené produkci. Nicméně dodává: „Odbyt stoupá, zájem o biovíno se zlepšil. Pokud bude trvat, nebude problém produkci prodávat za normální ceny.“
Kdo si chce kvalitu vína skutečně vychutnat, musí dávat pozor, zda jeho dodavatel dbá na správné skladování. „Biovína v láhvích dozrávají rychleji. V podmínkách, které jim nesvědčí, velice rychle dosahují zenitu,“ varuje J. Abrle s tím, že v mnoha vinotékách láhve leží ve vytápěných místnostech. Přitom při 25 °C dvouleté víno za rok „odejde“, uloženo by mělo být při optimálních 8 °C.
Nealko mělo premiéru
V Pavlově si tentokrát poprvé přišli na své také příznivci nealkoholických nápojů. Pro ty uspořádalo občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) anonymní ochutnávku 22 biošťáv a pro srovnání mezi ně postavila také dva výrobky z konvenční produkce. Spektrum bylo skutečně široké a sahalo od klasických jablečných moštů přes produkty ze švestek, hrušek, banánů a dalšího exotického ovoce. Převažovaly ovšem zahraniční výrobky, což je pro tuzemský biotrh bohužel charakteristické. Výsledky testu je třeba považovat za orientační. Podle informace LEA jej dokončilo 45 osob. Mimo to nebyly jednotlivé šťávy řazeny podle skupin a výrazně se lišily také obsahem cukru a dužniny, bylo proto obtížné je porovnávat.
První příčku obsadila ovocná šťáva Voelkel s banány, druhou jablečný mošt z produkce sdružení Tradice Bílých Karpat a třetí hrušková šťáva Voelkel. I přes různorodost produktů ale spotřebitelé kvalitu poznali, druhý uvedený produkt je držitelem titulu Biopotravina roku. Obě konvenční šťávy obsadily zhruba střed pole.
Na podporu se těžko dosahuje
To, že v České republice pokulhává především zpracování bioproduktů, není žádnou novinkou. Změnit se to snaží Klub zpracovatelů bioproduktů, který přednedávnem vznikl v rámci svazu Pro-Bio. Jak uvedla jeho členka Jarmila Abrlová, za cíl si dali prosadit uspořádání legislativy, která není vůči malým zpracovatelům zrovna přátelská. Největší problém podle ní spočívá v tom, že si úředníci mohou právní normy volně vykládat. Zpracovatele také trápí, že na peníze z operačních programů dosahují velmi obtížně, a to především kvůli náročné administrativně, se kterou nemají dostatek zkušeností. Přitom agentury, kterým by bylo možné práci zadat, jsou ochotny zpracovávat projekty od jednoho milionu výše, tvrdí J. Abrlová. „Je třeba zakládat družstva, což je problém, protože se dosud kladl důraz na individuální úspěch. Myšlení lidí se musí změnit, v zahraničí byl vývoj podobný,“ naznačuje možnou cestu.
Klub chce pomoci vybraným provozům, které budou sloužit jako vzor. Především se pokusí sehnat peníze na nákup technologie z jiných zdrojů, než jsou operační programy. Dalším krokem bude pomoc s odbytem a v budoucnu by měl v Praze vzniknout obchodní dům s biopotravinami. Pracuje se také na „průvodci legislativou“ pro malé zpracovatele. „Ve změti předpisů má každý neustále obavu, zda zrovna nedělá něco, co se nesmí,“ konstatuje farmářka.
Výsledky spotřebitelského testu biošťáv (zdroj: Pro-Bio)
Výsledky spotřebitelské ochutnávky biovín (zdroj: Pro-Bio)
