Zemědělci v České republice nemají jednoduchou situaci. Potíže jim působí rozmary počasí spojené s klimatickou změnou i stále se zpřísňující pravidla hospodaření. V ochraně rostlin ubývají tradičně používané účinné látky a nové přibývají jen málo. Pěstitelům nezbývá, než se současné situaci přizpůsobit.
Množství zajímavých informací týkajících aktuální situace v zemědělství zaznělo na Manažerském fóru zemědělců, potravinářů a venkova Středočeského kraje, které proběhlo na půdě České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). O tuto tradiční akci, která probíhá pravidelně od roku 2012, byl velký zájem především z řad zemědělské praxe.
Výsledky zemědělství podstatnou měrou ovlivňují povětrnostní podmínky. Současné proměny počasí a vliv na zemědělskou produkci i les posoudil geolog a klimatolog RNDr. Václav Cílek, CSc., z Geologického ústavu AV ČR, v. v. i. Připomněl, že v Evropě i ve světě vysychají rozlehlá území. V Evropě se jedná především o jižní polovinu Španělska, spodních čtyřicet procent území Francie a prakticky celou Itálii. V porovnání s minulostí mnohem méně prší v oblasti kolem Středozemního moře. Se suchem se potýkají i zemědělci kolem hranice mezi Ruskem a Ukrajinou. Na území Ruské federace vysychají rozlehlé obilnářské oblasti, které zajišťují přibližně polovinu světové produkce obilnin. Se suchem se potýkají i pěstitelé sóji v Brazílii. Občas přicházejí suchá období také v Austrálii, kde ale obecně panují horší podmínky. V produkci zemědělských komodit je na tom poměrně dobře Čína, která se snaží dosáhnout potravinové soběstačnosti. Rýžová pole sice často trpí suchem, ale zaujímající jen malou plochu přibližně jako Itálie.
RNDr. Cílek také hovořil o klimatické změně v ČR. Vysvětlil, že zatímco průměrná roční teplota stoupá, ale srážkové úhrny se za posledních zhruba 140 let nemění, nebo dokonce mírně stoupají. Problém představuje skutečnost, že srážky bývají nepravidelné. Více prší ve studené části roku, zatímco v teplé padá srážek méně. Takové rozdělení dešťů vyhovuje pro pěstování obilnin. Stále častěji ale přicházejí vlny letních veder. Nejhorší škody zemědělcům způsobují horká sucha. RNDr. Cílek podotkl, že je potřeba si uvědomit negativní vliv sucha nejen na zemědělství, ale také na lesnictví. Klimatická změna spojená se suchem způsobuje oslabení lesních porostů, které pak více napadají škůdci. Další problém představuje větrné počasí. Roste pravděpodobnost častějšího výskytu sinějších větrů a s tím spojených lokálních výpadků elektřiny. Půdu poškozuje vodní i větrná eroze. Je třeba počítat s tím, že bude klimatická změna pokračovat. I v dalších letech se očekává příchod vln veder v červenci. Celkový úhrn srážek se pravděpodobně nezmění, možná se dokonce mírně navýší. Vodu v krajině je potřeba co nejvíce zadržovat. RNDr. Cílek také zmínil, že se strategickou surovinou stává dřevo. Čína ho dováží asi ze 110 zemí. Z České republiky čínští obchodníci dováželi i dřevo kalamitně napadené kůrovcem.
Situaci v obchodování s obilovinami a olejninami nastínil ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Ing. Martin Volf. Podle jeho informace se světová produkce pšenice v roce 2024 odhaduje na 798 milionů tun, což představuje mírný nárůst v porovnání se 795 miliony tunami v předchozím roce. Světová spotřeba pšenice v roce 2024 se ale předpokládá ve výši 804 milionů tun. K největším producentům pšenice na světě patří Čína, Evropská Unie a Rusko. Zatímco v zemích EU-27 a stejně i v Ruské federaci došlo k meziročnímu poklesu o deset milionů tun, v Číně byl zaznamenán mírný nárůst. Ing. Volf upozornil na neustálý pokles světových zásob pšenice. V současnosti se nacházejí na nejnižší úrovni za desetiletí, pod 260 miliony tunami. Přitom před čtyřmi lety se jednalo o zhruba 284 milionů tun.
Nejvíce pšenice, kolem padesáti milionů tun ročně, se na světě vyváží z Ruska, kde byl v posledních letech zaznamenán nárůst produkce. Největší množství pšeničného zrna dováží do zemí Evropské unie, odkud se ale kolem třiceti milionů tun za rok vyveze. K dalším velkým vývozcům pšenice patří Kanada, Austrálie a Ukrajina. Vzhledem k tomu, že se v Evropské unii kvůli současným omezením snižuje úroveň hnojení dusíkem, zhoršuje se kvalita pšeničného zrna, klesá obsah dusíkatých látek. V současnosti tak v Evropě není skoro žádná kvalitní potravinářská pšenice.
Text a foto Ing. Hana Honsová, Ph.D.
Úvodní foto: Zemědělci musejí přizpůsobit hospodaření klimatické změně
