Celkem 900 ha zemědělské půdy obhospodařuje na území hlavního města Prahy společnost VIN AGRO s. r. o. Podnik sídlí ve Vinoři, nedaleko Letňan. Zemědělská činnost má v takových podmínkách některá specifika jak z pohledu ekonomického, tak společenského. Podnik musí mnohem více jednat s lidmi a vysvětlovat jim, co dělá a proč. V minulých letech také založili několik desítek hektarů biopásů, s jejichž pomocí vyřešili některé problematické situace.
Prakticky všechna půda je orná, kromě zhruba 15 ha travních porostů, určených k produkci sena pro koně menších farmářů, uvedl Petr Řebíček, jednatel společnosti VIN agro. Mají devět zaměstnanců a pěstují obvyklé tržní plodiny. Největší plochu zaujímá pšenice, celkem 250 ha, její výnos se pohybuje kolem 8 t/ha při dávce 220 t/ha N. Následuje cukrovka se 150 ha, loni dala výnos zhruba 80 t/ha. Předešlé tři roky ale tak příznivé nebyly, výnos se pohyboval v rozmezí 55–60 t/ha a rentabilita byla hraniční, spíše záporná. Podle Petra Řebíčka se jednalo o důsledek počasí, ale projevovala se také nemožnost mořit osivo. Jarní ječmen rostl na 150 ha, průměrně dává 7 t/ha. Suché počasí minulých let přineslo vysoký obsah dusíku a problémy se sladovnickou kvalitou. Pro řepku je určeno 120 ha, obvykle mívali průměrný výnos 4 t/ha, v poslední třech letech klesl zhruba na 3,5 t/ha, i tady Petr Řebíček vidí jako důvod především zákaz moření a větší tlak škůdců. Podnik měl menší plochy sóji, lupiny, ovsa a jarní pšenice. Více než 15 let hospodaří bezorebně, orají jen výjimečně. Vedla je k tomu úspora času a považovali to za cestu, kterou by se měli vydat, protože orba je do určité míry překonaná.
S biopásy začali před dvěma lety, původně na 60 ha, nyní jich mají 40 ha, neaplikují tam ani hnojiva, ani přípravky na ochranu rostlin. Vzhledem k tomu, že hospodaří v Praze, nemají nárok na příslušnou dotaci z Programu rozvoje venkova (PRV). Založili je tedy ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, od kterého získali dotaci z Programu životního prostředí. Pro biopásy se původně rozhodli proto, že hospodaří v Praze, kde se lidé hodně pohybují po cyklostezkách a okrajích polí. Chtěli tak odclonit nejexponovanější místa a vytvořit nárazníkové zóny, aby se lidé přímo nepotkávali se zemědělskou technikou, postřikovači a podobně, protože kvůli tomu někdy vznikají konfliktní situace. Dále měly přispět k lepšímu životnímu prostředí a biodiverzitě krajiny. Slouží ale také jako oblast pro zvýšení biodiverzity. Probíhá na nich mozaiková seč, poprvé se seká zhruba polovina v červnu, podruhé zčásti v říjnu, aby se bezobratlí živočichové měli kam přemísťovat a stále měli k dispozici kryt. Některé plochy ale zůstanou bez seče přes zimu. S managementem seče radí výzkumníci z České zemědělské univerzity v Praze, kteří se podíleli na tvorbě složení použité vytrvalé směsi, ve které je až 20 druhů rostlin. Kromě toho jsou v biopásech plochy vičence pro modráska vičencového a probíhá monitoring výsledků. Vedle pruhů je pole, kde normálně ošetřují.
Podnik má i webové stránky a facebookový kanál, v místních zpravodajích například uveřejňuje informace o biopásech, upozorňuje, že do nich lidé nemají vstupovat a využívat je na venčení psů a podobně. Snaží se působit lokálně, spolupracuje s radnicemi, jejich facebookovými skupinami a usiluje o to, aby rozháněl mýty a strach lidí.*
Další podrobnosti přináší Úroda č. 2/2022
