Zemědělcem roku 2024 ve Zlínském kraji se stala Farma Holešov s. r. o. Ocenění převzal jednatel farmy Ing. Libor Nedbal od Ing. Henrietty Dolinské, ředitelky společnosti AGROFINAL GROUP. „Nejsme jen dodavatelem osiv, jsme partnerem českých zemědělců. Specializujeme se výhradně na osiva kukuřice, slunečnice, řepky, sóji a čiroku, která testujeme na více než sto lokalitách v ČR, poskytujeme poradenství, registrujeme a vyrábíme. Jsme spojovacím článkem mezi šlechtiteli a zemědělci,“ řekla.
„Hospodaříme v nadmořské výšce kolem 230 metrů, v okolí města Holešov, na rozhraní Hané a Valašska. Od kostela nahoru už je Valašsko, směrem dolů Haná,“ popsal s nadsázkou jednatel Ing. Libor Nedbal. Farma, kterou vlastní od roku 2006 NAVOS a. s. Kroměříž, obhospodařuje 400 ha orné půdy. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilnin a olejnin. Ozimou pšenici pěstují na 150 ha s průměrným výnosem 8,2 t/ha, ozimou řepku na 90 ha (3,5 t/ha). Loni však řepka dala pouze 2,3 t/ha. Kvůli změnám v dotačních podmínkách vyměnili jarní pšenici za jarní ječmen. „Loni jsme jej zaseli poprvé na 60 hektarů, měl výnos 5,7 t/ha a vyšel ve sladovnické kvalitě, to nás velmi potěšilo,“ řekl jednatel. Kukuřici vysévají na 90 ha, z toho 50 ha pěstují na siláž a zbytek na zrno. Vojtěšku využívají na dělení velkých půdních bloků a na 39 hektarech se nachází trvalé travní porosty.
Živočišná výroba se specializuje na výkrm jalovic masného skotu. V chovu je při plném stavu 410 kusů jalovic, celý zástav nakupují. Vykrmený skot směřuje na rakouský a italský trh. Podle Ing. Nedbala si lépe stojí rostlinná výroba, ale živočišnou
výrobu nezatracují. „Naopak, živočišná výroba je pro nás finanční pojistkou, která pomáhá stabilizovat cashflow farmy, protože u rostlinné výroby nejsou nikdy výkupní ceny jisté,“ dodal s tím, že obrovským přínosem živočišné výroby je také produkce chlévského hnoje, kterou využívají v rámci hnojení a osevního postupu na výměře zhruba 60 ha.
„Farma Holešov s Agrofinalem doposud nespolupracovala. Já ji však znám již z dřívějšího působení, kde jsem měl možnost vyzkoušet jejich kvalitní osiva. Aktuálně řešíme, zda snížit plochy u řepky, které nesvědčí klimatické změny a je častěji napadána škůdci. Bohužel ochrana vůči nim je vzhledem k zákazu neonikotinoidů velmi obtížná. Od pěstování řepky bychom nechtěli z hlediska její výborné předplodinové hodnoty úplně ustoupit, ale vysoké náklady na její pěstování, nejisté výkupní ceny a nižší jistota výnosu, povedou ke snížení ploch. Nahradit by ji mohla kukuřice nebo například sója, kterou Agrofinal nabízí,“ naznačil jednatel. Miroslav Střítecký, obchodní zástupce Agrofinalu, řekl, že ideální volbou by byla odrůda sóji ES Comandor nebo ES Compositor, které zvládají i přísuškové oblasti. Zdůraznil také, že v podmínkách Zlínského kraje se osvědčila velmi plastická odrůda kukuřice ES Faraday vhodná na zrno i na siláž, která zvládá i stresové podmínky. Na Zlínsku má velmi dobré výsledky i zrnový ES Hattrick a novinka LID 3130. Do intenzivních podmínek regionu doporučil zástupce Agrofinalu ES Method na siláž.
„Hospodaříme v oblasti, kde jsou kvalitní černozemě, ale limituje nás pásmo ochrany podzemní vody, čemuž musíme značně přizpůsobovat agrotechniku,“ vysvětlil Ing. Nedbal s tím, že aby výnos co nejvíce optimalizovali, hledají vhodné odrůdy na konkrétní pozemky. Problém mají v Holešově i se srážkami a jejich rozložením. Nerovnoměrné rozložení srážek a vysoké teploty se podepisují i na nouzovém dozrávání řepky a obilnin. Řešením je podle jednatele pěstování raných odrůd, které přísuškům utečou. „Kvůli nejistému počasí se snažíme optimalizovat zásahy v porostech, takže hnojíme a aplikujeme postřiky na ochranu plodin podle vývoje počasí,“ to je podle jednatele farmy rozhodující pro dosažení vysokých výnosů. V poslední době se jim osvědčilo použití síry u řepkymísto insekticidů.
„To, že jsme získali ocenění Zemědělec roku 2024 ve Zlínském kraji, nás velmi překvapilo. Je to zejména ocenění práce našich zaměstnanců. Díky nim a jejich obětavosti jsme dosáhli tohoto úspěchu. Jejich zásluhou je, že se nám daří zasít plodiny v optimálním agrotechnickém termínu, což je v době klimatických změn naprosto zásadní. V živočišné výrobě jsou dva pracovníci a v rostlinné tři, k tomu já a náš účetní. Všichni naši zaměstnanci jsou velmi flexibilní, jakmile se na jaře prodá dobytek, pomáhají pracovníci ze živočišné výroby při žních,“ řekl Libor Nedbal.
Zemědělskou činnost na Holešovsku komplikuje vlivem rozšiřující se bytové a průmyslové zástavby také úbytek orné půdy. Udržet stávající výměru půdy je podle jednatele složitým úkolem. Další komplikací je trend investic do zemědělské půdy, která se v důsledku rostoucích cen nemovitostí stala atraktivním způsobem ukládání financí. To tlačí ceny půdy na horu, což zvyšuje náklady na pachtovné. „Časté uzavírky kvůli výstavbě, přeplněné komunikace a nedostatek průjezdných tras komplikují průjezd zemědělských strojů, například převoz hnoje je skutečným oříškem,“ nastínil Ing. Nedbal s tím, že zemědělství v blízkosti průmyslových center a městských aglomerací čelí stále větším výzvám, které vyžadují spolupráci s místními úřady při hledání řešení.
Cílem Farmy Holešov je soustředit se na trvale udržitelné a konkurenceschopné zemědělství a stabilizovat podnik. Podle Ing. Libora Nedbala chybí českému zemědělství jasná vize, která by stanovila jeho hlavní roli – zda má zajistit potravinovou soběstačnost, nebo se soustředit na ochranu životního pro středí, což by mohlo znamenat omezení produkce a závislost na dovozu potravin s nejasnou kvalitou a vysokou uhlíkovou stopou. Kroky v rámci politiky EU nebyly podle Ing. Nedbala do statečně připravené a promyšlené. Směřování k ochraně životního prostředí, přestože má nepopiratelný význam, obětovalo
pozici Evropy jako ekonomické velmoci. „Velmi mne těší pokrok při šlechtění plodin, jako jsou pšenice, řepka nebo cukrovka, který se projevil i v zemědělské praxi. Nové odrůdy jsou odolnější vůči nepříznivým povětrnostním podmínkám a dokážou efektivněji využívat vstupy, což umožňuje jejich redukci a zároveň zvyšuje výnosy. Tento pokrok však naráží na omezení v rámci EU, například v oblasti využívání GMO. Evropa by měla podle Ing. Nedbala přehodnotit postoj k novým technologiím šlechtění, které mohou přinést klíčovou odpověď na klimatické změny, protože inovace v této oblasti jsou pro rozvoj zemědělství a zajištění potravinové bezpečnosti nevyhnutelné.
Článek vyšel v Zemědělci v regionu/ Zlínský kraj na str. 5/2025.*
