Pěstitelé v Evropské unii včetně České republiky nemají jednoduchou situaci. Čelí stále se zpřísňujícím pravidlům hospodaření. V ochraně rostlin ubývají tradičně používané účinné látky a nové přibývají jen velmi málo. Zemědělci se musejí současné situaci přizpůsobit. Navíc vyvstává stále více omezení kvůli Zelené dohodě pro Evropu.
Množství informací týkajících se nejen Zelené dohody zaznělo na Manažerském fóru zemědělců, potravinářů a venkova Středočeského kraje, které proběhlo v budově Národního zemědělského muzea v Praze. Zúčastněné přivítal Ing. Jaroslav Mikoláš, předseda Okresní agrární komory Rakovník, člen představenstva Agrární komory ČR, který celou akci uváděl.
Součástí tradiční akce byla i ochutnávka regionálních potravin. Po odborných přednáškách si příchozí mohli prohlédnout muzejní expozice. Mnohé návštěvníky zaujala nová zelená střecha s ukázkovými políčky různých plodin.
Těžká situace
S úvodní odbornou přednáškou vystoupil Ing. Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR. Připomněl, že čelíme extrémnímu nárůstu nákladů, rostou ceny vstupů. Přitom vzrostly výkupní ceny jen některých komodit, například pšenice a řepky, ale ani tam není v současné době jistota dobré rentability.
Dotační podpory se v současnosti nacházejí na stejné úrovni jako v roce 2014. Lze očekávat další inflační tlaky na cenu půdy (pacht, energetika, uhlíkové zemědělství). Stále rostou nároky na zemědělce, požadavky a omezení. Zpřísňují se požadavky základní platby a ekoschémat. Chystají se další omezení na národní i unijní úrovni.
Zelená dohoda pro Evropu
Na problematiku Zelené dohody pro Evropu se zaměřil prof. Ing. Luboš Smutka, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. V úvodu svého vystoupení připomněl, že Zelená dohoda vznikla kvůli tomu, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představuje existencionální hrozbu pro celý svět.
Zelená dohoda by měla Evropskou unii přetvořit na moderní konkurenceschopnou ekonomiku, která účinně využívá zdroje. Do roku 2050 se má dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů. Hospodářský růst by měl být oddělen od využívání zdrojů.
Evropská komise přijala soubor návrhů, které mají změnit politiku EU v oblasti klimatu, energetiky i dopravy tak, aby se mohly v porovnání s rokem 1990 podílet na snižování čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030.
Zelená dohoda pro Evropu má do budoucna zajistit lepší život i zdravotní stav občanů. K tomu patří čisté ovzduší, nezávadná voda nebo zdravá půda s biologickou rozmanitostí. Potraviny by měly být nejen zdravé, ale i cenově dostupné. K dalším přínosům má mimo jiné patřit ekologičtější energie, delší životnost výrobků nebo pracovní místa odolávající změnám na trhu práce a vzdělávání.
Nutná cesta udržitelnosti
Evropský zemědělský a potravinářský systém se opírá o společnou zemědělskou politiku Evropské unie. Přechod na udržitelný potravinový systém může přinést přínosy nejen pro životní prostředí, zdraví a sociální oblast, ale i hospodářské. V současnosti je nezbytné zvolit cestu vedoucí k udržitelnosti.
