Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkontrolovali zhruba 100 000 hektarů půdy, na 78 000 hektarech je kalamitní výskyt hrabošů, uvedla to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Zemědělci na nich mohou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu. Proti takovému využití jedu loni protestovaly ekologické organizace.
V některých případech oznámil ústav mimořádná rostlinolékařská opatření, kterými přikázal zemědělcům se s přemnoženými hraboši vypořádat. Zemědělci si mohou vybrat, lze využít rozhoz na půdu, použití většího množství rodenticidu do nor nebo například umístění berliček pro dravce. "Aktuálně máme nahlášených celkem 669 aplikací. Z toho 108 rozhozem, 58 ve zvýšené dávce do nor. Stále platí, že zemědělci nejvíce využívají aplikací v dávce pouze 2 kg/ha, celkem ve 503 případech," uvedla Kršková.
Populace hrabošů se v únoru v ČR zmenšila. V lednu bylo v průměru 1133 aktivních nor na hektar, v únoru se jejich počet snížil o 56 procent na 655. Situace je tak nyní podobná jako loni na jaře, kdy byl průměr 625 aktivních východů z nor na hektar, informovala již dříve tisková mluvčí. I tak ale počty hrabošů v průměru dosahovaly 13násobku prahu škodlivosti. Populace se nejvíce zvětšovala na Vysočině.
Ústav loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly.
V lednu se objevily informace, že ve Slezské nemocnici v Opavě se za posledního půl roku léčilo šest pacientů s nebezpečnou krvácivou horečkou. Obvykle to byl jeden až dva případy za rok. Závažné virové onemocnění přenášejí na člověka jen drobní hlodavci.*
