V teplých oblastech České republiky způsobuje zavíječ kukuřičný často takové ztráty, že je obtížné pěstovat efektivně kukuřici bez ochrany. Ekoprogres, s. r. o., Třebovle patří mezi podniky, které se se škůdcem v některých ročnících potýkají. Pěstují totiž kukuřici na zrno a tam se napadení projevuje nejvýrazněji. Proto se letos rozhodli vyzkoušet její Bt-variantu.
Podnik hospodaří nedaleko Kouřimi na 1000 ha, z nichž 500 až 600 zaujímá právě kukuřice. O zbytek se dělí ozimá pšenice, hořčice na semeno a potravinářský nahý oves. Nadmořská výška většiny ploch se pohybuje kolem 250 metrů a průměrná teplota je 8 °C, proto zvolili odrůdy s FAO 260 až 350. Bt-hybridem TXP 939A-V (FAO 300) od společnosti Monsanto letos oseli 35 ha. Volba právě této odrůdy měla několik důvodů. Jedním z nejdůležitějších je, že společnost provozuje vlastní sušičku, ve které finalizuje sklizené zrno. Uvedená odrůda patří do varianty koňský zub, který snadno uvolňuje vodu, což výrazně snižuje náklady na sušení. To se jim potvrdilo také u dalších hybridů téže firmy – DK 440 a především DKC 3511.
Hlavní je snížení ztrát
Ing. Pavel Matouš, ředitel společnosti, zdůrazňuje, že od použití modifikované odrůdy očekávají především snížení posklizňových ztrát. Rostliny napadené housenkami zavíječe jsou totiž výrazně náchylné k lámání stonků. Nepříznivé počasí v pozdější fázi sklizně může v takových porostech způsobit více než třicetiprocentní ztráty, jak ukázala zkušenost z roku 2004. Po nepříznivém větrném počasí v polovině listopadu z nejlepších porostů získali jen sedm tun zrna z hektaru. A to je pro podnik, který je zvyklý na desetitunové průměrné výnosy a maxima kolem 12 t/ha (při 120 až 130 kg N/ha) příliš málo.
Se sklizňovými ztrátami jsou spojeny další negativní aspekty – pomalý postup prací a nekvalitní strniště. To hraje v podniku také velkou roli. Protože používají bezorebné zpracování půdy, je nutné posklizňové zbytky dobře rozdrtit. Proto také mimo jiné všechny plochy mulčují (zároveň tím rozbijí úkryt zavíječe).
„Dalším problémem je fyzický úbytek výnosu, protože rostlina má od larev poškozena vodivá pletiva. Nelze opomenout ani výskyt mykotoxinů v napadených palicích, což je věc, důležitá především pro zpracovatele suroviny, ale zatím se těžko vyčísluje,“ vyjmenovává dále Ing. Matouš. Spekuluje samozřejmě také nad tím, jestli příčinou výskytu zavíječe není „bezorebka“ či zařazování kukuřice až třikrát po sobě. Zkušenosti ale ukazují, že sousedé, kteří ořou, mají napadení porovnatelné. Výkyvy jsou spojeny především s ročníkem a také s pěstovanou odrůdou. Některé jsou pro zavíječe atraktivnější.
Nevypočitatelný škůdce
Kukuřice na zrno se pěstuje především v nejteplejších oblastech České republiky. Její plochy stouply podle Českého statistického úřadu z 32 tisíc hektarů v roce 1993 na téměř 100 tisíc hektarů loni při průměrném výnosu zrna 6 t/ha. Teplé oblasti jsou ale zároveň nejvíce ohroženy zavíječem – nejvyšší napadení lze očekávat na jižní a střední Moravě, částečně v jižních, východních a celých středních Čechách. Problém ale spočívá v tom, že v teplých letech se škůdce šíří i do oblastí, kde se v minulosti nevyskytoval.
Jeho housenky přezimují ve zbytcích kukuřičných stébel. Kuklí se v květnu a líhnutí probíhá přibližně od poloviny června do konce srpna. Literatura uvádí, že škodí jen jedna generace, druhá se objevuje jen velice zřídka v nejteplejších oblastech. Samice motýla snášejí vajíčka již brzo v prvních dnech letu a pokračují do konce srpna. Zhruba do patnácti dnů se líhnou housenky, které zpočátku ožírají listy nebo prašníky květů a do stébel a palice. Po druhém svlékání pronikají do palic nebo stébel.
Napadení velmi často doprovází infekce houbami rodu Fusarium, které produkují jedovaté mykotoxiny. Způsobují mnoho různorodých zdravotních obtíží, některé zhoršují přijímání krmiva zvířaty.
Běžná ochrana se vždy nezdaří
Jako ochrana proti zavíječi se nabízejí obvyklé pesticidní zásahy s tím, že je provázejí běžná rizika. Především je třeba přesně stanovit termín zásahu. Signalizace je sice propracovaná, ale zavíječ může nalétávat ve vlnách, na které jedno ošetření nestačí. Také ne vždy se technika dostane do porostu v potřebném termínu. „Proti zavíječi ošetřujeme na přelomu června a července. To je zpravidla těsně před metáním, kdy rostlina může mít kolem 150 centimetrů. Na práci si musíme objednat služby se samojízdným postřikovačem. Zaplatíme zhruba 200 korun na hektar za práci, a k tomu zhruba 300 až 400 za přípravek,“ vypočítává investici ředitel. Zvažovali rovněž biologickou ochranu za pomoci vosičky Trichogramma. Při rozlohách jejich polí ale není možné ji v aktuálním termínu roznést.
„Přemýšleli jsme nad tím, jak tyto problémy vyřešit. Když přišla firma Monsanto a nabídla Bt-kukuřici, rozhodli jsme se, že ji zasejeme. Jednak odstraníme uvedené problémy, ale očekáváme i prezentované lepší výnosy, které potvrzují dosavadní pokusy,“ vysvětluje Ing. Matouš.
Povinnosti navíc
Pěstování modifikovaných plodin je spojeno v většími nároky na administrativu. Nelze však říci, že by byly přehnané, technologie by měla v konečném souhrnu mnoho starostí ušetřit. Právně pěstování upravuje především zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 441/2005 Sb. a hlavně „koexistenční“ vyhláška č. 89/2006 Sb.
Všechny podstatné informace pěstitel najde také v závazném technickém průvodci, který musí být součástí každého balení osiva. Přehledná příručka poskytuje všechny potřebné informace. Na začátku čtenáře seznámí s principem technologie YieldGard, samotným škůdcem a také postupem, který zabrání vzniku rezistence. Ten spočívá v založení refugií, tedy ploch konvenční kukuřice, průvodce nabízí i vhodná schémata zásevu. Koexistencí se příručka zabývá v další části, kde připomíná, že se musí dodržet odstup modifikované kukuřice 70 metrů od stejné plodiny pěstované konvenčním způsobem a 200 metrů od pozemku, na kterém roste v režimu ekologického zemědělství. Vzdálenost je možné do určité míry zkrátit při použití obsevu.
Další strany se věnují oznamovací povinnosti. Ta je poměrně rozsáhlá. Před setím musí pěstitel informovat regionální agenturu Ministerstva zemědělství ČR (lze využít formuláře), ale také sousedy v dosahu izolační vzdálenosti. Další hlášení následuje po zasetí, a to do 15 dnů sousedovi, do 30 dnů agentuře MZe a do 60 dnů Ministerstvu životního prostředí ČR.
Tím papírování nekončí. Prodávaný produkt musí být označen slovy Geneticky modifikovaný organismus a identifikačním kódem a veškerá dokumentace týkající se nakládání s GM plodinami nebo jejich produkty musí být uschována minimálně pět let.
„Sousedům jsme náš záměr oznámili a neměli námitky. Na konkrétní jednání s našimi dosavadními odběrateli se teprve připravujeme. Pokud by byly problémy s odbytem, předpokládáme, že komoditu prodáme Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu,“ uzavírá Ing. Matouš.
