Pro využívání bezorebných systémů zpracování půdy se rozhodli ve společnosti Penta Dřetovice s.r.o. V této společnosti hospodařící v okrese Kladno na výměře 1230 ha orné půdy se až na výjimku pozemků určených pro pěstování cukrovky již několik let neoře.
Také proto se společnost Penta Dřetovice stala cílem exkurze odborníků, kteří ve dnech 7. až 8. června diskutovali o výhodách a nevýhodách bezorebného a klasického zpracování půdy na odborné konferenci na téma Využití různých systémů zpracování půdy při pěstování rostlin konané ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni. Přímo v provozu se tak
vědeckým pracovníkům mohly potvrdit teorie vyslovené za řečnickým pultem.
Díky zkušenostem z několika posledních let jsou dřetovičtí pěstitelé zastánci bezorebných technologií. Ing. Petr Frühauf, jeden ze společníků Penty, který se věnuje především agrotechnice, však potvrdil slova vyřčená předchozí den na konferenci. Bezorebné zpracování půdy neznamená pouhou úsporu nákladů. Jde o celý systém, který má svá specifika a požadavky, které je nutné akceptovat. Pouze při jejich dodržení je možné očekávat proklamované výsledky.
V Dřetovicích začali s uplatňováním bezorebných systémů již před několika lety a proto na některých pozemcích neorali již 7 let. Na většině pozemků uplatňují „bezorebku“ od roku 1996. Dnes zvládají obhospodařovat všechny pozemky tři technici a šest manuálních pracovníků a společníci firmy uvažují o dalších úsporách pracovních sil.
Stěžejní plodinou jsou v Pentě obilniny, které zde pěstují na 57 % celkové výměry. Nejvíce je zastoupena ozimá pšenice, kterou se s úspěchem snaží pěstovat v potravinářské kvalitě. Protože zde hospodaří bez živočišné výroby, tvoří významnou součást osevního postupu hrách a bob. Zastoupení cukrovky se v posledních letech vzhledem k situaci na trhu snižuje, narůstají však plochy máku. Protože v tomto podniku neprovozují živočišnou výrobu, nechávají zde veškerou organickou hmotu (slámu, hrachovinu, chrást, …) na poli. Před podmítkou proto přidávají pro podpoření rozkladu hmoty síran amonný.
Dřetovičtí pěstitelé hospodaří na půdě pronajaté od pozemkového fondu. „Půdu máme pronajatou od soukromých vlastníků a Pozemkového fondu na 10 let. Máme tak alespoň nějakou perspektivu, abychom mohli do půdy investovat, nechceme z ní pouze kořistit,“ říká ing. Frühauf. V Dřetovicích se snaží hospodařit tak, aby zachovali půdní úrodnost. Proto v průměru do půdy dodávají 150 až 210 kg čistých živin na hektar. Snaží se vracet do půdy to, co z ní plodiny odebírají. „Ne vždy však tomu tak bylo,“ přiznává ing. Frühauf.
„Bezorobnou technologii jsme opřeli o stroje Horsch, začínali jsem s exaktorem, dnes více stavíme na stroji Concord, který jsem dovybavili systémem tzv. přihnojování pod patu,“ informoval nás ing. Milan Soukup, další ze společníků firmy. Podle ing. Soukupa se obzvlášť při letošním průběhu počasí tento systém výborně osvědčil.
Po předchozí plodině provádějí v Dřetovichích na pozemcích pouze podmítku. U ozimů se snaží o to, aby byla co nejmělčí, naopak u jařin spíše hlubší. Jak uvedl ing. Frühauf, nahrazují tak tradiční zimní orbu.
V souvislosti s bezorebným zpracováním půdy se často hovoří o zvýšeném výskytu plevelů. Tuto teorii ing. Frühauf nepotvrdil, avšak připustil, že pozoruje změny v druhovém spektru plevelů. Především přibývá sveřepu. Ing. Frühauf dále připomenul, že každý správný pěstitel se musí ochraně rostlin důkladně věnovat a není rozdíl v tom, zda svá pole oře či nikoliv.
Při mělkém zpracování půdy se v Dřetovicích osvědčila podmítka a následné ošetření Roundupem. Ing. Jan Šabatka, jeden z účastníků konference, který se mimo jiné věnuje poradenství v oblasti zpracování půdy, V souvislosti s posklizňovou chemickou ochranou poznamenal, že by pěstitelé neměli šetřit stokoruny tam, kde na druhé straně ztrácejí tisíce.
Jak se dále shodli všichni přítomní, právě sklizeň a následné posklizňové operace jsou zásadní pro budoucí vývoj následné plodiny. Velmi důležité je udržet krátké strniště, které je podmíněné rovným pozemkem. Důležité je i rozdrcení slámy a jeho rovnoměrné rozmetání po pozemku, osvědčuje se také rozmetání plev. Pěstitelé se tak vyvarují případným těžkostem s hubením výdrolu. Tato slova pouze potvrzují, že bezorebné zpracování půdy je systém, který se musí umět, teprve pak je možné dosahovat výsledků. Nemělo by jít o pouhé snížení nákladů, ale především o dosahování výnosů. Ty letošní se dřetovičtí pěstitelé zdráhali odhadnout, přesto je jejich výsledky možné dokumentovat loňským výnosem ozimé pšenice 6,6 t/ha.
