Vodní režim půdy představuje celý komplex procesů souvisejících s koloběhem vody mezi atmosférou, biosférou a pedosférou.
Vyjadřuje vodní bilanci půdy, tvořenou v podstatě příjmovou složkou (srážky, půdní rosa, přítok podzemní vody, závlahová a záplavová voda), jejím rozložením a využitím v půdě a složkou výdajovou tvořenou transpirací, přímým výparem z povrchu půdy, případně odtokem do podzemních vod, konstatují Ing. Barbora Badalíková a Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D., ze společnosti Zemědělský výzkum, spol. s r. o. V článku, který vyšel v Úrodě č. 8/2016, se věnují zapravování kompostu do půdy a jeho vlivu na odolnost vůči suchu. Upozorňují, že obsah vody v půdě závisí na více faktorech. Pokud ale chybí v půdě kvalitní organická hmota, dochází k prohloubení mineralizace – rozkladu humusu a nový nevzniká. Nedostatek organické hmoty pak způsobuje zhoršení fyzikálních vlastností půdy (struktura, zhutnění), která rovněž ztrácí schopnost propouštět a také sorbovat vodu a poutat živiny. Zároveň se omezuje mikrobiální aktivita půdy, tedy její hygienizační a sanitační funkce. To vede například k pomalejšímu rozkladu kontaminantů (pesticidů). Množství organické hmoty (a tedy množství uhlíku) v půdě ovlivňuje mnoho faktorů, z nichž nejvýznamnější jsou teplota a srážky.
Vliv zapravení různých dávek organické hmoty do půdy ve formě kompostu na infiltrační schopnost, vláhové poměry v půdě a s tím související protierozní ochranou půdy autorky řešily v poloprovozním pokusu v řepařské výrobní oblasti. V jeho rámci sledovaly monokulturu kukuřice na siláž a varianty bez kompostu a s 20 a 40 t/ha kompostu na podzim. Výsledky ukázaly, že u variant se zapraveným kompostem byla mírně vyšší vlhkost půdy (zvláště na jaře) a rostl také obsah organické hmoty v půdě. Obě varianty se zapraveným kompostem měly mnohem vyšší schopnost infiltrace vody oproti variantě bez pravidelného dodávání kompostu.*
