Na šlechtění odolnějších nebo výnosnějších plodin, případně i na lepší kvalitu je zaměřen aplikovaný výzkum v Národním centru kompetence (NCK) Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin. Projekt, který finančně podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR) spojuje odborníky z řad firem a výzkumných organizací napříč celou republikou. V jeho rámci vzniklo celkem 61 výsledků aplikovaného výzkumu, z čehož je 15 světově unikátních užitných vzorů.
Informovala o tom Technologická agentura ČR v tiskové zprávě. Dodává, že NCK Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin se zaměřilo na celou řadu plodin, které jsou důležité pro české zemědělství. Projekt rozvinul průřezové oblasti napříč oborem a spojil výzkumné organizace s komerčními firmami. V praxi to funguje tak, že v daném konsorciu řeší relevantní partneři aktuální výzkumné potřeby podniků, což zajišťuje flexibilní a rychlejší reakce na potřeby odvětví a trhu. V tomto případě se jednotlivé dílčí projekty zaměřily na zefektivnění výběru materiálů, které potom šlechtitelé zfinalizují do odrůdy a které se posléze dostanou na trh. „V NCK Biotechnologické centrum pro genotypování rostlin jsme se zaměřili na výsledky, které půjdou do praxe opravdu velmi rychle. Doposud bylo zaregistrováno už více než 15 užitných vzorů a mnoho desítek funkčních vzorků, které už jsou u šlechtitelů. Tím, že je celá řada výsledků chráněná právě užitnými vzory, tak jsou to výsledky světově unikátní. Byli jsme například první, kdo popsal znaky rezistencí u celé řady plodin,” uvedl RNDr. Jan Nedělník, Ph.D., ze společnosti Zemědělský výzkum spol. s r. o.
V rámci projektu výzkumníci dokázali aplikovat současnou genetiku a přinést ji i těm šlechtitelům, kteří se k ní doposud nemohli dostat, protože neměli patřičné nástroje nebo know-how. Výzkumníci se za posledních 20 let naučili sekvenovat obrovské množství dat, tzv. sekvencí DNA, které se nějakým způsobem projevují v rostlinném růstu. Sledování rozdílu v sekvencích DNA lze posléze využít a nadesignovat vlastní odrůdy. „U ječmene se nám podařilo získat markery pro vyšší sladovnickou kvalitu materiálu, u jetele jsme se snažili o zvýšení přirozené fixace vzdušného dusíku nebo o rezistenci k virozám, u třešní už jsou na světě první novošlechtěnci s vyšší kvalitou plodů a u trav se nám podařilo dosáhnout vyšší výnosnosti a rezistence,” dodává RNDR. Nedělník.*
