
Plochy kukuřice se v České republice v posledních letech pohybují kolem tří stovek tisíc hektarů. Převládá pěstování na siláž pro krmení a na výrobu bioplynu. Menší část připadá zrnové kukuřici. Pěstitelé mají k dispozici celou řadu výkonných kukuřičných hybridů.
Množství informací především o problematice pěstování a zpracování silážní kukuřice mohli načerpat posluchači videokonference Milk Power hybridy kukuřice zvyšují mléčnou a masnou užitkovost skotu, kterou uspořádala firma Corteva Agriscience s. r. o.
Program byl zaměřen především na to, jak kvalita sklizně ovlivňuje dojivost a parametry mléka. Zástupci pořadatelské firmy také představili hybridy kukuřice a slunečnice ze šlechtění společnosti Pioneer Hi-Bred Northern Europe Sales Division GmbH.
Výhody pěstování kukuřice
V úvodní přednášce vystoupil Ing. Filip Jančík, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i. Nejprve připomněl některé výhody pěstování kukuřice. V České republice tato plodina dosahuje největšího podílu z konzervovaných krmiv a poskytuje nejvíce hmoty na hektar.
K výhodám pěstování kukuřice patří přímá sklizeň. Kukuřici lze sklízet několika způsoby, a to na zeleno, na siláž, na CCM, jako vlhké zrno nebo suché zrno. Pěstitelé mají k dispozici široké rozpětí hybridů pokrývající všechny výrobní oblasti ČR.
Kvalita kukuřičné siláže se odvíjí od mnoha faktorů. Patří k nim především volba hybridu pro dané podmínky, včasné setí, účinná ochrana proti škůdcům a sklizeň ve správné zralosti při odpovídající sušině.
Silážní kukuřice má o něco vyšší rostliny než zrnová. O kvalitě sklizně rozhoduje i stanovení optimální výšky strniště. Samozřejmostí by mělo být rychlé naplnění sila a okamžité zakrytí i zatížení plachty.
Zvažovat volbu hybridu
Při volbě hybridu musí pěstitel zvažovat, s jakým cílem bude kukuřici pěstovat. Základní rozdělení odrůd kukuřice určuje hybridy silážní, zrnové a univerzální, které jsou kombinací obou typů s využitím na siláž i zrno.
U silážních hybridů hraje roli nejen výnos celé rostliny, ale i zrna. Důležitý je poměr objemu a jádra. Tyto hybridy pomaleji dozrávají než zrnové. V konečném důsledku se posuzuje výtěžek mléka na hektar kukuřice.*



