Vývoj pěstebních technologií kukuřice seté je spojen i se změnami pohledu na význam celoplošné předseťové přípravy půdy, či předseťové přípravy půdy jako samostatné operace. Z hlediska eliminace rizikových faktorů, jako jsou vodní eroze, vodní stres, snížená infiltrace vody do půdy, omezení rozvoje kořenového systému do spodních vrstev ornice a podobně, je kladen důraz na omezení zhutnění horní vrstvy půdy při předseťové přípravě a při setí. Nové postupy vycházejí z absence předseťové přípravy půdy, nebo se zaměřují na cílenou pásovou přípravu půdy v místě budoucího seťového lože před výsevem, nebo přímo při setí. Informuje o tom v článku zveřejněném v časopise Úroda (1/2023) doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., a kolektiv z České zemědělské univerzity v Praze.
Eliminace zhutnění v horních vrstvách ornice je důležitá i z důvodu následné kultivace porostů, která může při využití nevhodných pracovních nástrojů, zejména širokých plochých radlic, míru zhutnění ještě zvýšit. Změny spojené s omezením celoplošné předseťové přípravy půdy či jejím vynecháním jsou spojeny s následujícími skutečnostmi:
▪ Omezení celoplošné přípravy půdy z důvodu zajištění pokryvnosti půdy rostlinnými zbytky (mrtvý mulč).
▪ Snížení rizika zhutnění půdy v důsledku provedení předseťové přípravy (vliv kolejových stop a tlak kypřicích nástrojů strojů).
▪ Zakládání porostů kukuřice seté do pásových či celoplošných pokryvů živého mulče.
▪ Zachování drsnosti povrchu půdy v meziřádcích při celoplošném základním zpracování půdy s malou pokryvností mulče.
▪ Za účelem provedení zonálního hnojení při předseťové přípravě půdy do řádku kukuřice seté.
Více informací k tomuto tématu přináší lednové vydání časopisu Úroda (1/2023).*