Zajímavá otázka, ale mám za to, že každý, kdo alespoň zpovzdálí sleduje zemědělský provoz, vidí, že plošné nahrazení současného konvenčního zemědělství ekologickým hospodařením je hodně vzdálené, ne-li nemožné. Proč? Statistika uvádí, že v současné době pracuje v zemědělství 96 tisíc zaměstnanců. Obhospodařují celkem 4,2 milionu hektarů zemědělské půdy, z toho jsou 3 mil. hektarů orné půdy. Ekologičtí zemědělci dnes v ČR hospodaří na 0,5 mil. hektarů zemědělské půdy ( tj. 12 % fondu z. p.), ale z toho je pouze kolem 60 tisíc hektarů půdy orné pro polní produkci rostlinných komodit. Většinu v ekologickém zemědělství užívané plochy, tj. 418 tisíc hektarů, představují trvalé travní porosty. Co to znamená? Že na těchto plochách se jedná převážně o živočišnou produkci masa, mléka a výrobků spojenou s chovem pastevního skotu, ovcí a podobně. To je samozřejmě dobře. Vidíme zde ale disproporci ve využití orné půdy pro produkci rostlinných komodit, protože tato činnost je v ekologickém hospodaření velmi náročná na ruční práci a na udržování pozemků v dobrém a bezplevelném stavu. A samozřejmě, že významným omezujícím faktorem je výrazný nepříznivý vliv a působení škodlivých organismů (chorob, hmyzu, plevelů), proti kterým jsou existující regulační metody, povolené v ekologickém zemědělství, pouze sporadicky účinné.
Proto, abychom měli co jíst a čím nakrmit hospodářská zvířata, nám zatím nezbývá jiná možnost, než se spolehnout na hlavní produkci rostlinných komodit v konvenčním zemědělství. Zde se nyní prosazuje nový směr, tzv. integrovaná produkce, která zahrnuje metody integrované ochrany rostlin. To znamená, že se v systému správné zemědělské praxe neuplatňují pouze chemické přípravky pro ochranu rostlin na jakýkoliv škodlivý organismus, ale postupuje se metodicky se selským rozumem při využití jednotlivých možností a prvků integrované ochrany rostlin. Začíná to udržováním zdravého pěstitelského půdního prostředí, správným osevním postupem, výběrem vhodných odrůd plodin pro danou lokalitu a použitím zdravého certifikovaného osiva. Pokračuje to správnou výživou, předseťovou přípravou a setím a následujícím potřebným ošetřováním porostu proti plevelům, chorobám a živočišným škůdcům při dodržování metodických zásad pro regulaci škodlivých organismů a snižování chemických vstupů v pěstitelské praxi. To je stanoveno i Národním akčním plánem (NAP) MZe pro udržitelné používání přípravků na ochranu rostlin. V ČR jsou plně respektována všechna související nařízení EU i ČR tak, aby sklízené produkty byly vhodné pro výrobu zdravých potravin.
Výzkumem a uplatňováním metod ochrany rostlin v zemědělských plodinách se zabývám již více než půl století a vidím, že tento obor má před sebou stále mnoho práce, aby pomohl zajistit zdravou výživu pro stále rostoucí lidskou populaci. Současná módní mediální tažení proti některým přípravkům na ochranu rostlin v tom mnoho nezmění.*
