Výskyt plevelů je při pěstování máku problémovou kapitolou. Je to dáno jednak pomalým růstem v raných fázích vývoje, jednak konkurenčním bojem rostlin máku s pleveli o živiny. Další komplikací je i mechanizovaná sklizeň a zhoršení kvality výsledného produktu v důsledku výskytu semen některých plevelných druhů, jejichž semena jsou velikostně téměř totožná s makovými, a proto je nelze při čištění spolehlivě odstranit. Situace je umocněna nedostatkem registrovaných přípravků do máku, neboť jde z celosvětového pohledu o minoritně pěstovanou plodinu.
Z výsledků pokusů realizovaných odborníky z Mendelovy univerzity v Brně na pozemcích Zemědělského obchodního družstva Haná (okr. Vyškov) je patrné, že v průběhu vegetace máku setého dochází ke změnám v druhovém spektru plevelů, a je tedy nutné provádět pravidelná a opakovaná hodnocení zaplevelení porostů. Mák setý má dobrou konkurenční schopnost vůči plevelům, ovšem pouze, pokud je porost dobře zapojený. Z pohledu regulace plevelů se jeví výhodnější vyšší výsevky a hustší porosty máku. To však může negativně působit na výši výnosu a kvalitu sklizně.
Z výsledků, které shrnuje článek Bc. Martina Kocourka a Ing. Jana Winklera, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně v březnovém vydání časopisu Úroda (3/2021), autoři soudí, že se na hodnocených pozemcích v následujících letech budou ve větší míře vyskytovat plevelné druhy, které byly během sledování početně nejvíce zastoupeny. Budou to převážně druhy z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae), ale také druhy, které se vyskytovaly během sklizně a stačily vytvořit semena – lilek černý a bér zelený. Na ně se bude třeba zaměřit a jejich regulaci provést herbicidem, který má jiný mechanismus účinku, než měly přípravky použité během sledování.*
