Význam meziplodin spočívá především v pokryvu povrchu půdy, a tím zamezení odnosu orniční vrstvy půdy (plní tedy funkci ochrany půdy před vodní i větrnou erozí), a ochraně před nadměrným výparem vody. Prostřednictvím meziplodin je také dodávána do půdy snadno rozložitelná organická hmota, ať už kořenovými zbytky, či nadzemní částí rostlin, která stimuluje biologické pochody v půdě. Kořeny meziplodin přispívají ke zlepšování fyzikálního stavu půdy a příznivě působí na její strukturní stav. Neopomenutelný význam spočívá rovněž v poutání živin z půdy v biomase meziplodin, čímž částečně přispívají k lepšímu hospodaření s živinami.
Významnou roli sehrává jejich pěstování v ochranných pásmech vodních zdrojů zejména v období, kdy dochází ke ztrátám živin vyplavováním. Své místo zastávají i jako přerušovače v osevních postupech, především s vyšším zastoupením zrnin, a jako regulátor plevelů a výdrolu, uvádějí ve svém články v časopise Úroda autorky ze Zemědělského výzkumu, spol. s r. o., Troubsko Ing. Barbora Badalíková a Ing. Jaroslava Novotná, Ph.D. Jak dále informují, nejčastěji využívanými typy meziplodin jsou meziplodiny ozimé, letní – strniskové, a podsevové. V současné době se také uplatňují meziplodiny meziřádkové jako půdoochranné, zvláště u širokořádkových kultur.
V rámci Zemědělského výzkumu využívají netradiční vymrzající meziplodiny a jedinou nevymrzající meziplodinu žito svatojánské-trsnaté. Získali již mnoho výsledků, jež prokazují důležitost ozimých meziplodin, které chrání povrch půdy nejen před smyvem orniční vrstvy, ale i před vysycháním.*
Více informací přinese listopadové vydání časopisu Úroda v článku citovaných autorek.
