V letošním roce slaví sto let své existence Výzkumná stanice travinářská v Zubří. S ní je spojeno i semenářství trav a jetelovin, které ekonomicky pozvedlo úroveň zemědělství, jak na chudém Valašsku, tak i v jiných podhorských regionech, například na Vysočině, v jižních a východních Čechách.
V červnu 1920 byla v Rožnově pod Radhoštěm založena Výzkumná pícninářská a travinářská stanice. Zasloužil se o to její první ředitel Emanuel Vencl. Úkolem bylo zvelebit málo produktivní louky a pastviny prostřednictvím domácích odrůd trav a jetelovin, které budou lépe snášet středoevropské klima na rozdíl od zahraničních.
Pár let po založení pracoviště začali první odvážlivci ze Stříteže nad Bečvou množit na semeno kostřavu červenou, kterou šlechtil z původních valašských odrůd tehdejší ředitel stanice Ing. Ladislav Brada s kolegou Ing. Josefem Demlem. Postupně se přidávali další množitelé trojštětu žlutavého, lipnice úrodné a dalších trav, proto bylo v roce 1931 založeno Sdružení množitelů travních semen v Rožnově pod Radhoštěm. To mělo na základě vysokého objemu produkce zajistit plynulý tok osiva a finančních prostředků. Vyšlechtěno bylo 15 odrůd trav pod označením Rožnovská. Pěstování trav na semeno se rozšířilo z Valašska i do ostatních regionů Čech, Moravy i na Slovensko. Dovoz této komodity prakticky zmizel, naopak rožnovská semena byla exportována do řady evropských zemí a ceněna především pro svou kvalitu a druhovou pestrost. Význam rožnovského travinářství nespočíval pouze v oblasti produkční, ale i sociální. Dosud zaostalé valašské zemědělství se díky travám výrazně zmodernizovalo.*
Více informací naleznete v reportáži v aktuálním vydání časopisu ÚRODA č. 4/2020.
