Travní biomasa je materiálem, který lze velmi dobře využít pro anaerobní fermentaci, neboť splňuje základní předpoklady, jež jsou u vstupníhp substrátu pro výrobu bioplynu požadovány. Obsahuje vysoké procento organické hmoty, blížící se optimálnímu poměru C : N a málo popelovin. Touto tematikou se zabývá článek v časopise Úroda č. 12/2017.
Ing. Jan Frydrych z Osevy vývoj a výzkum s. r. o., Zubří a další odborníci, kteří se na článku podíleli, pro hodnocení energetického využití fytomasy vybrali několik variant směsí:
1) Bylinná obchodní směs, založena výsevem 10 kg/ha, s obsahem 26 rostlinných druhů (6 trav, 2 jeteloviny, 18 bylin).
2) Regionální směs trav a leguminóz s přídavkem bylin, založena výsevem 40 kg/ha, s obsahem 31 rostlinných druhů (6 trav, 3 jeteloviny, 22 bylin).
3) Regionální směs (ad 2) přiseta v pásu do obchodní Luční směsi (6 trav, 2 jeteloviny).
Odborníci zjistili, že ze sledovaných typů porostů je zřejmé, že jsou pro bioplyn vhodné všechny typy porostů. Jednotlivé travní druhy, jeteloviny a byliny reagují rozdílně ve výnosu sušiny v době sklizně, což ukazuje proměnlivý výsledek produkce bioplynu na jednotku plochy. Výtěžnost bioplynu vztažená na jednotku hmotnosti travní hmoty ukazuje na kvalitu směsného substrátu ve fermentoru. Konzervace travní hmoty senážováním řeší plynulé zásobování bioplynových stanic vhodným substrátem pro výrobu bioplynu. V pokusech byla travní senáž zastoupena hmotnostním podílem 50 %. Travní senáže jsou vhodným doplňkem vsázky bioplynových stanic, využívajících převážně kukuřičnou siláž.*
Další informace přináší článek v prosincovém vydání časopisu Úroda.
