Ozimé obilniny jsou stále nejrozšířenější skupinou pěstovaných plodin v České republice. Důvodů je celá řada. Mezi ně se určitě řadí schopnost vytvářet vyšší výnos. S vyšším výnosem je však spojena vyšší potřeba živin. Oproti jarním obilninám mají ozimé určitou výhodu v lepších podmínkách získávání/osvojení živin, zejména díky podzimnímu a zimnímu „náskoku“ při tvorbě kořenů i nadzemní biomasy. Bude však tato výhoda dostačující i v období, kdy jsou ceny hnojiv vysoké a na trhu jich je nedostatek?
Nároky ozimých obilnin na živiny jsou spojeny především s jejich potřebou při utváření vegetativních částí rostlin (zejména stonků a listů) a ve druhé polovině vegetace při tvorbě generativních orgánů, tedy klasů a v nich se tvořících semen. Je zřejmé, že mezi jednotlivými ozimými obilninami (pšenicí, ječmenem, žitem), je již v těchto parametrech určitý rozdíl. Další vliv pak mají odrůdové vlastnosti, podmínky pěstování a pochopitelně průběh počasí. Příspěvek Ing. Jindřicha Černého, Ph.D., a kolektivu z České zemědělské univerzity v Praze zveřejněný v časopise Úroda (7/2022) se zaměřuje především na poznatky z výživy ozimé pšenice, která je stále nejpěstovanější ozimou obilninou (téměř 800 tis. ha). Zdůrazňuje i rozdíly u ozimého ječmene, který je v posledních letech pěstován na ploše okolo 110 tis. ha. Poznatky je možné využít i pro ostatní ozimé obilniny (žito, tritikale), jejich výměra je však v nízkých desítkách tisíc hektarů.
Jak změnit přístup v období vysokých cen minerálních hnojiv či při jejich nedostatku? Na tuto otázku není podle autorů článku jednoznačná odpověď, jelikož značně záleží na tom, jak podnik doposud hospodařil. Mezi základní postupy především patří:
Podrobné informace k tomuto tématu se dočtete v časopise Úroda (7/2022). Nenechte si proto ujít červencové vydání, které vychází v prvních červencových dnech.*
