Zeolity jsou minerály, které je možné, díky jejich specifickým vlastnostem, využívat v mnoha odvětvích, včetně zemědělství. V posledních letech roste zájem o zeolity nejen pro výzkumné účely, ale především pro praktické uplatnění. Díky svým jedinečným fyzikálním a chemickým vlastnostem (vysoká sorpční schopnost, iontová selektivita, vododržnost, strukturní a tepelná stabilita) je lze použít přímo jako látky pro zlepšení půdních vlastností, nebo jako součást minerálních či organických hnojiv.
Využitím této skupiny minerálů v zemědělství se v Úrodě č. 3/2021 zabývá Ing. Jindřich Černý, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze. Připomíná, že přírodní zeolity jsou využívány v zemědělství (v širším slova smyslu) již dlouhodobě. Například v zahradnictví nachází uplatnění jako složka v pěstebních substrátech, nebo i pro přímé pěstování (předpěstování rostlin) či při využití živných roztoků (tzv. zeoponie). V živočišné výrobě jsou přidávány do krmné dávky za účelem zvýšení produkce masa a zlepšení zdravotního stavu chovaných zvířat. Ve výkalech pak snižují těkání amoniaku. V tomto příspěvku se zaměříme na možné využití zeolitů v rostlinné produkci, zejména na orné půdě nebo v trvalých kulturách.
Lepší hospodaření s vodou je často uváděno jako jeden z hlavních přínosů aplikace zeolitů do půdy, připomíná autor. To je způsobeno jednak zadržováním vody v pórech a dutinách zeolitů, ale také vlivem zeolitů na zlepšení půdní struktury na lehkých i těžkých půdách. Zeolity, s ohledem na jejich vlastnosti, však působí i jinak. V menších dávkách zvyšují efektivitu využití živin. To platí nejvíce u dusíku, ale je popisováno také příznivé působení na vyšší využitelnost fosforu, draslíku či síry. Právě proto jsou zeolity používány jako složka při výrobě minerálních hnojiv, především některých dusíkatých a také kombinovaných (vícesložkových) typu NP, NPK + S.
Ing. Černý v článku poukazuje na to, že je potřeba do půdy dodat dostatečné množství zeolitů, aby se jejich efekt projevil.*
