12.11.2020 | 01:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití přísevu při pěstování brambor v pásmu ochrany vodních zdrojů

Zemědělská produkce může významně ovlivnit kvalitu vodních zdrojů. Pro jejich ochranu byla zřízena pásma ochrany vodních zdrojů II. stupně s omezením aplikace hnojiv a pesticidů. Zejména brambory vzhledem ke svým zvýšeným nárokům na přísun živin jsou náročné na používání hnojiv, což v pásmech ochrany vodních zdrojů představuje potencionální ohrožení vodních zdrojů.

Celková plocha brambor pěstovaných na území České republiky v roce 2019 činila 28 834 ha, přitom většina této plochy se nalézá ve zranitelných oblastech a pásmech ochrany vodních zdrojů. V současnosti jsou hledány metody vedoucí ke snížení používání minerálních hnojiv, pesticidů a zároveň omezující vyplavování dusičnanů v pásmech ochrany vodních zdrojů nebo zranitelných oblastech, tak aby nedošlo ke kontaminaci vodních zdrojů.

Možností, jak snížit hrozbu kontaminace vodních zdrojů v těchto oblastech, je například využití přísevu při pěstování brambor. Tato metoda je založena na osetí brázd pěstovaných brambor vybranými plodinami, přičemž je tímto řešením naplněna i definice smíšené kultury, čili systém pěstování dvou a více druhů plodin na jednom pozemku ve stejném čase. Smíšenou kulturu při pěstování brambor lze použít v konvenčním i v ekologickém systému hospodaření.

Zkoušení vhodných plodin pro výsev do brázd je v České republice zatím ve fázi experimentů. Technologie se dostala do praxe například v  severozápadním regionu Německa Vestfálsku, kde převzaly tento přístup dvě zemědělské společnosti (Leisen, Peine, 2003). Přísevy využívá také soukromý zemědělec Ulrich Forsthofer (www.lenzbauer.de). Experimenty s přísevy jsou realizovány společností Zemědělský výzkum, spol. s r.o., a vedou k upřesnění technických postupů umožňující zavedení technologie do zemědělské praxe splňující požadavky udržitelného a konkurenceschopného zemědělství.

 

Článek byl uveřejněn za podpory Ministerstva zemědělství ČR při České technologické platformě pro zemědělství. Výsledky jsou součástí Výzkumného záměru DKRVO reg. č. MZE-RO1720.

 

Ing. Pavlína Kadaňková1

Ing. Antonín Kintl1

Jaroslav Hajátko2

1 Zemědělský výzkum spol. s.r.o.

2 farma Hajátko - Vatín

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č. 11/2020.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down