05.06.2020 | 05:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití kapkové závlahy u brambor v bramborářské oblasti ČR

Hospodaření s vodou a její nedostatek se v posledních suchých letech stává celospolečenským tématem. V důsledku adaptace na tyto klimatické změny je nutné v zemědělství a při pěstování na vodu náročných plodin, jako jsou brambory, přicházet s novými na vodu úspornými technologiemi, kterými dokážeme provádět udržitelné vodní hospodářství a zmírňovat extrémní situace v podobě sucha na stabilitu produkce polních plodin. Využití závlahy je nejefektivnějším způsobem, jak eliminovat negativní dopady sucha na stabilitu produkce brambor.

V závislosti na půdně-klimatických podmínkách, či vlastnostech pěstované odrůdy brambor (například délce vegetační doby) se podle literárních pramenů potřeba vody za vegetaci pohybuje na úrovni 400 až 700 mm. Kupříkladu v podmínkách pokusné stanice Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod ve Valečově je úhrn srážek za vegetační období (duben až září) v dlouhodobém průměru 427 mm. V jednom z nejsušších let v poslední době, v roce 2018, byl úhrn srážek za vegetaci 335 mm, z toho 84 mm v měsíci září, kdy pro většinu porostů brambor tyto srážky již neměli zásadní význam. Můžeme tedy mluvit o deficitu srážek 170 mm ve srovnání s dlouhodobým průměrem.

Úhrn a rozložení srážek nemá vliv pouze na samotný výnos hlíz, ale i na další výnosotvorné a kvalitativní ukazatele. Patří mezi ně např. výtěžnost tržních hlíz, obsah škrobu, nebo obsah sušiny. Rozložení srážek má významný vliv také na fyziologické vady hlíz (abiotikózy), jako jsou rozprasky, zmlazování hlíz, klíčení, tvorba malých dceřiných hlízek a podobně. Tyto vady snižují výtěžnost tržní produkce hlíz.

 

Závlahy u brambor

Využití závlahy je nejefektivnějším způsobem, jak eliminovat negativní dopady sucha na stabilitu produkce brambor. Závlaha u brambor je v ČR využívána především v nížinách v ranobramborářských oblastech Polabí a jižní Moravy. A právě při pěstování brambor pro nejranější sklizně se závlaha běžně používá. Využívají se systémy závlah postřikem, které zde mají tradici a jsou technicky zabezpečeny. Ranobramborářské oblasti patří mezi suché, vyznačují se však poměrně dobrou dostupností závlahové vody (především z řek). Naopak v bramborářské oblasti (Českomoravská vrchovina) je nedostatek vydatnějších zdrojů závlahové vody hlavním důvodem, který omezuje používání závlah.

Možným řešením je využití kapkové závlahy. Tento způsob závlahy významně zvyšuje efektivitu využití vody rostlinami, čímž se snižuje spotřeba závlahové vody. Voda je dopravována kapkovacími hadicemi přímo k rostlinám, kde je aplikována na povrch půdy (v případě umístění hadice na povrchu hrůbku nebo na dně brázdy) a nebo výhodněji přímo do půdy (v případě umístění kapkovací hadice pod vrcholem hrůbků). Tento způsob má nespornou výhodu v minimalizaci ztrát závlahové vody výparem. Navíc je kapkovou závlahu možné řídit automaticky, což umožňuje aplikovat menší závlahové dávky v kratších časových intervalech. Závlahová voda tak neprosakuje pod kořenovou zónu rostlin a nedochází tak k jejím ztrátám, ani ztrátám živin proplavením. Nedochází ani k ovlhčování povrchu listů rostlin, které by umožňovalo infekci plísně bramboru. K dalším výhodám použití kapkové závlahy patří například možnost fertigace – dávkování a aplikace živin závlahou během vegetace.

Výhod kapkové závlahy je celá řada, avšak na druhou stranu je třeba uvést i nevýhody. Především se jedná o vyšší investice na pořízení závlahy, technologickou náročnost při aplikaci hadic do půdy a jejich odstranění před sklizní. Ačkoliv vhodná technika existuje, je třeba počítat s dalšími investicemi. Kapková závlaha se v  podmínkách ČR v současné době používá především u trvalých kultur, jako jsou sady, vinice, chmelnice a dále u zeleniny. Na rozdíl od trvalých kultur je u jednoletých plodin nutná každoroční instalace kapkovacích hadic (při sázení, nebo po sázení) a jejich odstranění z pozemku před sklizní.

 

Výsledky prezentované v tomto příspěvku byly získány při řešení projektu MZe č. QJ1610020 a TAČR č. TH04030159.

 

Ing. Pavel Kasal, Ph.D.,

Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod

 

Více si můžete přečíst ve Farmáři č.6/2020.

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down