Základními principy, možnostmi a potenciálem využití satelitně snímaných dat o vegetaci na orné půdě se zabývá článek v Úrodě č. 3/2019. Popisuje postupy indikace množství nadzemní zelené biomasy, stavu fotosyntetického aparátu, průběhu vývojových fází či působení stresu pro potřeby zemědělské praxe. Na příkladu využití dat pořízených pravidelným snímkováním senzorem MODIS (Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer) neseným satelitem Terra jsou v článku prezentovány možnosti predikcí regionálních výnosů (na krajské a okresní úrovni) významných polních plodin: ozimá pšenice, jarní ječmen, ozimá řepka, kukuřice na siláž i na zrno, cukrová řepa.
Tématem se zabývá spolu s dalšími autory doc. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D., který kromě jiného působí v CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i. Uvádí, že analýzy jsou založeny na měření odraženého slunečního záření v červené části viditelného spektra (Red) a blízkého infračerveného záření (NIR) porosty plodin, které jsou následně přepočítány na tzv. vegetační indexy. Na základě dosažených výsledků je zřejmé, že zaznamenaný vývoj vegetačních indexů umožňuje vydávat smysluplné predikce regionálních výnosů v době 1–2 měsíce před sklizní. Kromě základního popisu použitých metod je prezentována regionálně a časově specifická spolehlivost předpovědi pro konkrétní plodiny, přičemž tato se zvyšuje s blížícím se termínem sklizně a v řadě regionů dosahuje hodnot nejistoty kolem 10 %. Touto cestou získané prognózy lze využívat jako podklady v rámci včasného varování o předpokládaném poklesu výnosů konkrétních plodin v regionech, pro přípravu nutných opatření či pro nastavení obchodních strategií na různých úrovních.*
