Pokusům s výživou polních plodin, odrůdami, ale také reakci škůdců na postupný růst teplot byl věnován polní den, který uspořádal Ústřední zkušební a kontrolní ústav zemědělský na zkušební stanici v Chrastavě. Hovořilo se také o možnostech, které přináší moderní metody šlechtění.
Ing. Jakub Beránek, ředitel odboru zdraví rostlin (ÚKZÚZ), připomněl, že zdraví rostlin je v zajetí klimatických změn. Hmyz podle něj pozná stresované rostliny a zaměřuje se na ně. Některé druhy navíc při nalezení vhodné rostliny vypouštějí agregační feromony, kterými přivolává další jedince. Vyšší teplota hmyzu vyhovuje, zvyšuje jeho aktivitu, přijímá víc potravy, má rychlejší metabolismus. Z pohledu ochrany to mění zavedené děje, protože například na Znojemsku se začíná objevovat druhá generace zavíječe kukuřičného. Vyšší teploty vyhovují zvláště savému hmyzu – mšicím, merám, třásněnkám, ale i červcům, kteří začínají být v poslední době problémem na okrasných dřevinách i květinách. Ing. Beránek upozornil, že všechny třásněnky nejsou škodlivé, některé (např. černobíle pruhovaná stuhatka dravá) požírají škodlivé třásněnky, vajíčka, mšice nebo roztoče. Lze tedy počítat zároveň i s vyšším výskytem parazitoidů. S nárůstem četnosti savého hmyzu roste riziko přenosu některých patogenů.
Vzhledem k mezinárodnímu obchodu si můžeme dovézt nějakého škůdce, který u nás v důsledku růstu teplot již dokáže vytvořit životaschopnou populaci, upozornil Ing. Beránek. Příkladem je makadlovka rajčatová, jež dokáže zcela zlikvidovat skleníkovou produkci rajčat, protože může mít až 12 generací v roce. Jako další příklad uvedl silně polyfágní kněžici mramorovanou nebo tmavku švestkovou. Vyvíjí se v peckách, takže švestky předčasně spadnou, ztráty mohou být až 90 %. Tato vosička pochází z malé lokality v oblasti Gruzie, ale rozšířila se díky obchodu se švestkami. Octomilka japonská poškozuje plody peckovin, drobného ovoce, révy, na jihu republiky se vyskytuje běžně. Významným problémem je i vrtule ořechová.
Ing. Beránek konstatoval, že se škůdce může časem začít šířit i mimo plodiny, na kterých se ve své vlasti vyskytuje. Příkladem je štítenka morušová, která se z okrasných dřevin začíná šířit na rybízy, ve Francii škodí na broskvoních nebo na paprikách. Podobně také ploštice blánatka lipová, jež se dříve vyskytovala ve velkém množství jen na lípě, začíná od roku 2017 kolonizovat třeba slézy a ibišky. Pěstitelé musejí na tyto problémy reagovat, ať přímou ochranou, nebo prevencí. Lze také do určité míry počítat s tím, že se na invazivní škůdce časem adaptuje nějaký parazit, shrnul Ing. Beránek.*
