Jarní řepka zaujímá v českém pěstování nevelkou úlohu. Její pěstitelská plocha je na našich polích v posledních letech nízká a do loňského roku se pohybovala obvykle kolem 5000 ha. V roce 2017 ale plocha podle Svazu pěstitelů a zpracovatelů narostla na 10 000 ha a rovněž se zvýšil i výnos na 1,8 t/ha. Zvýšení plochy je u řepky jarní pravidelně spojeno s problémy při pěstování ozimé řepky. Sucho na řadě míst v roce 2016 neumožnilo úspěšně založit porosty ozimé řepky, a to se odrazilo v nárůstu plochy jarní řepky.
Význam jarní řepky u nás není velký, ve světě jde naopak o velmi důležitou olejninu. V oblastech s kontinentálním klimatem (Kanada a východní Evropa), kde nelze úspěšně ozimou řepku pěstovat, má na pěstitelských plochách rozhodující roli. Velký rozsah pěstování je spojen s intenzivním šlechtěním nových odrůd, dnes už převážně hybridních, ale stále jsou šlechtěny odrůdy i liniové. V pokusech s registrovanými odrůdami bylo zařazeno po dvou nejvýkonnějších odrůdách hybridních a liniových.
Nižší obsah glukosinolátů
Využití semene jarní řepky je shodné jako ozimé řepky, tedy výroba oleje a pokrutin nebo extrahovaných šrotů pro krmné účely. Kromě tohoto využití je semeno jarní řepky často používáno jako krmivo zejména pro exotické ptactvo. Její výhodou při využití na krmivo je výrazně nižší obsah glukosinolátů v rozsahu 8–11 mikromolů oproti 12 až 18 mikromolům u odrůd ozimé řepky, vyšší obsah dusíkatých látek kolem 23 % ve srovnání s 20 % u ozimé řepky. Přínosem je i nižší hmotnost tisíce semen (HTS). Průměrná HTS v současnosti zkoušených odrůd ozimé řepky je 4,85 g a u jarní řepky v rozpětí od 4,2 do 4,6 g. Odrůda Sázava má HTS dokonce nižší než 4 g. Semeno s nižší HTS je lépe přijímáno drobnějšími druhy ptáků.
Ve srovnání s rokem 2016, kdy průměr výnosu liniových odrůd byl vlivem sucha pouze 2,05 t/ha, výnos v loňském roce výrazně narostl na 3,23 t/ha. Pokusy v Hradci nad Svitavou, Chrastavě a Pustých Jakarticích nebyly postiženy suchem, které se výrazněji projevilo pouze ve Staňkově. Nejvyšší výkonností ze zkoušeného sortimentu se vyznačují hybridní odrůdy. V loňském roce byla jejich výkonnost vyrovnaná a ve víceletém srovnání je výkonnější hybrid Mirakel. Z liniových odrůd je výnosnější odrůda Sázava. V ostatních hospodářských vlastnostech nejsou mezi odrůdami výrazné rozdíly s výjimkou odrůdy Sázava, která je méně odolná proti poléhání. Z kvalitativních parametrů lze uvést velmi nízký obsah glukosinolátů (pod 10 mikromolů) u odrůd Mirakel, Sázava a Cleopatra. Více informací uvádí Ing. Petr Zehnálek z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, Hradec nad Svitavou, ve svém příspěvku v ÚRODĚ č. 2/str. 55.*
