Výsledky pokusů s herbicidním ošetřením v kukuřici

Díky relativně vysoké selektivitě kukuřice k mnoha půdním herbicidům bylo v minulém století relativně snadné a levné zajistit bezplevelný porost pomocí velmi vysokých dávek půdních herbicidů aplikovaných před vzejitím plodiny – preemergentně (PRE). Používaly se především triaziny a acetamidy v takových dávkách, že bylo často nutné pěstovat kukuřici na jednom pozemku opakovaně, protože rezidua těchto látek nedovolovala zařadit na pozemek jinou plodinu. Již v 80. letech minulého století se však tato strategie ukázala jako nevhodná, neboť docházelo k vývoji rezistentních populací vůči PSII inhibitorům, zejména u laskavců a merlíků.

Na konci minulého století byly do kukuřice postupně zavedeny další půdní herbicidy s odlišným mechanismem účinku, což vedlo k postupnému ústupu triazinových herbicidů, které byly navíc postupně restringovány evropskými regulačními orgány.

V roce 2025 proběhly na pozemcích České zemědělské univerzity v Praze pod vedením prof. Ing. Miroslava Jursíka, Ph.D., maloparcelní srovnávací herbicidní pokusy v kukuřici na odrůdě Lipexx, která byla zaseta 17. 4. 2025. Cílem pokusů bylo porovnat účinnost a selektivitu běžně používaných herbicidů. Na pokusných parcelkách se vyskytoval a byl hodnocen merlík bílý, ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, mračňák Theophrastův a lilek leskloplodý. Pokus byl umístěn na pozemku se středně těžkou půdou (černozem) s vysokou sorpční schopností (KVK 255 mmol+/kg).

Pro tyto pokusy byly vybrány dvě postemergentní varianty. První zkoumanou variantou byla TM kombinace přípravků Tudor 114 OD (florasulam, nikosulfuron, thifensulfuron-methyl) v dávce 0,5 l/ha a Osorno (mesotrion) v dávce 1 l/ha. Do druhé varianty byl vybrán TM přípravků Taizza Plus 250 EC (isoxaflutol) v dávce 0,3 l/ha, Tiff 040 OD (thifensulfuron-methyl) v dávce 0,2 l/ha a Henik Extra 040 OD (nikosulfuron) v dávce 1 l/ha. Použité množství vody bylo 300 l/ha. V obou variantách byl použit vždy jeden herbicid i s reziduálním účinkem, aby byla zajištěna účinnost i na později vzcházející plevele. U první varianty to zaručovala ú. l. mesotrion, která ovšem potřebuje dostatečnou půdní vlhkost pro zachování vysoké účinnosti, a u druhé va­rianty zas ú. l. isoxaflutol, u které je reziduální účinek spolehlivý i za nižších teplot.

Hodnocení probíhalo 23. 6. 2025 a obě varianty vykazovaly výbornou účinnost na sledované plevele, kde účinnost vždy přesahovala 98 %. U obou TM kombinací byla 100% účinnost na merlík bílý a lilek leskloplodý. U laskavce ohnutého byla zaznamenána 100% účinnost u druhé varianty a u první byla 99,7 %. Dobrá účinnost byla zaznamenána i u ježatky kuří nohy (1. varianta 99 % a 2. va­rianta 98,7 %) a mračňáku Theophrastův (1. varianta 99,7 % a 2. varianta 98,3 %). Sklizeň proběhla 8. 10. 2025 a výnos zrna byl u obou variant přes 7 t/ha, kde první varianta měla výnos 7,55 t/ha a druhá 7,42 t/ha.

Závěrem lze konstatovat, že obě hodnocené TM kombinace prokázaly v podmínkách pokusu vysokou a stabilní účinnost na sledované plevele, která se následně pozitivně promítla i do dosaženého výnosu zrna. Rozdíly mezi variantami byly z hlediska praktického využití minimální, což potvrzuje jejich spolehlivost a flexibilitu jejich použití v praxi. Výsledky tak ukazují, že správně zvolená herbicidní strategie představuje klíčový faktor pro efektivní regulaci plevelů a kvalitního výnosu.*

Ing. Jaromír Šuk, Ph.D.

INNVIGO Agrar CZ s. r. o.